KSČM a Strana zelených ve sněmovně znovu prosadily uzákonění pravidel krajského referenda, která tak budou platit od roku 2011. Levice společně s KDU-ČSL také potěšila odboráře, když přehlasovala veto prezidenta u zvyšování zaměstnaneckých benefitů. Podobně si zákonodárci poradili se zamítavým postojem Senátu ke zvýšení mateřské, tam ale ještě Václav Klaus neřekl poslední slovo.
Prezident Václav Klaus svůj odmítavý postoj k předloze zdůvodnil tím, že je dalším krokem "k regionalizaci České republiky a k parcelování státu". Poukazoval také na to, že zákony tohoto typu by neměly být sněmovnou protlačeny silou těsně před volbami. Nikdo z podporovatelů předlohy s Klausovými výhradami dnes nepolemizoval.
ČTĚTE TAKÉ: Prezident Klaus vetoval zákon o krajském referendu
Klaus: Do voleb neprosazujte zásadní zákony
Krajská referenda se podle schváleného zákona mají do budoucna konat pouze o věcech, které spadají do výhradní působnosti kraje. Nesměla by být o zřízení nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, o volbě či odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, o ukládání pokut a o rozpočtu kraje nebo o krajských vyhláškách. Provedení referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by hradila i náklady spojené s hlasováním.
Prošlo i nižší zdanění benefitů
Poslanecká sněmovna také definitivně prosadila nižší zdanění zaměstnaneckých výhod daní z přidané hodnoty. Poslanci přehlasovali prezidentské veto zákona, který vrací zdanění benefitů na dřívější nižší úroveň. Proti vyššímu zdanění protestovaly hlavně odbory a hrozily stávkou v dopravě.
Pro zákon dnes hlasovali poslanci ČSSD a KSČM, přidali se i poslanci KDU-ČSL, bývalá poslankyně zelených Olga Zubová i dva bývalí sociální demokraté Evžen Snítilý a Kosta Dimitrov. Proti přijetí zákona hlasovali občanští demokraté, zelení i poslanci zastupující TOP 09. Vyšší zdanění benefitů platí od letošního ledna.
Zákon stanoví, že daň se vypočítává z obvyklé ceny, a nikoli ze snížené a zvýhodněné ceny pro zaměstnance. Proto je vyšší i samotná DPH. Týká se to například režijních jízdenek, závodního stravování, rekreace a bydlení na ubytovnách.
"Novela má podporu určité skupiny zaměstnanců i zaměstnavatelů, neboť jim má přidat z veřejných rozpočtů. Je však nespravedlivá, protože vede k tomu, že třetí osoby - daňoví poplatníci - připlácejí jedné skupině zaměstnanců na zaměstnanecké benefity domluvené výhradně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem," uvedl mimo jiné ve zdůvodnění svého veta prezident Václav Klaus.
Mateřská se zvýší na loňskou úroveň
Poslanecká sněmovna přehlasovala i třetí veto, tentokráte Senátu, k novele zákona o nemocenském pojištění. Návrh má zvýšit mateřskou na úroveň loňského roku. Jeho součástí je také opětovné proplácení ošetřovného v prvních třech dnech nemoci. Novela nyní putuje k prezidentovi.
Dávka pomoci v mateřství je snížena od 1. ledna. Nově se vyplácí pouze 60 místo 70 procent vyměřovacího základu. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20 tisíc, dostane na mateřské o 3150 korun méně než v roce 2009. Snížení mělo platit jeden rok. Lidovecká novela zvyšuje mateřskou zpět na 70 procent vyměřovacího základu. Rozdíl mezi loňskou a letošní mateřskou bude také proplacen všem matkám, které dávku letos pobíraly nebo pobírají.
Zvýšení dávky přijde státní rozpočet zhruba na 1,5 miliardy korun. Právě to je hlavní důvod, proč proti zvýšení mateřské stojí občanští demokraté a TOP 09. Součástí návrhu je i změna v proplácení ošetřovného. Bude opět vypláceno od prvního dne nemoci. Jde o dávku, kterou pobírají nejčastěji rodiče, kteří pečují o nemocné děti. Kvůli přijetí vládního úsporného balíčku se ošetřovné od ledna vyplácí až od čtvrtého dne nemoci stejně jako nemocenská. Tato změna by měla stát dalších 400 milionů korun.
Zákon má nyní posoudit prezident Václav Klaus. Začátkem roku prohlásil, že nepodpoří žádný zákon, který ještě zvýší schodek státního rozpočtu. Lze tedy očekávat, že stejně jako senátoři zákon vetuje.
Foto: ČTK
