Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 úspěšné nebyly. Provozovatelé farem budou moci zažádat o kompenzace. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46 tisíc lidí. Normu nyní posoudí Senát.
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání, jejíž schválení podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.
"Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo prosadit reálnou změnu pro zvířata navzdory intenzivnímu odporu a lobbingu ministerstva zemědělství," uvedl Marek Voršilka ze spolku na obranu zvířat OBRAZ, který nedaleko sídla Sněmovny pořádal na podporu zákona akci, v níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Přijetí normy uvítalo také ochranářské sdružení PETA.
Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku.
Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. "Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici," uvedl předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).
Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně. "Musíme se zařadit mezi kultivované země, kde se zvířata netýrají jen pro zálibu bohatých lidí v kožiších, v norkových kloboucích díky zvrácené módě," oponovala poslankyně Kristýna Zelienková z klubu TOP 09 a Starostové.
V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je kvůli tomu usmrceno plynem přibližně 20 tisíc, většina kožešin se vyváží. Počet farem se dlouhodobě snižuje.
