Prezident je lump! Soud výrok odměnil osmi dny vězení

Domácí
20. 11. 2016
Tomáš Garrigue Masaryk.
Tomáš Garrigue Masaryk.

Unikátní dáreček šedesátky poslanců ke Dni boje za svobodu a demokracii, kterým se stal návrh trestat hanobení prezidenta až ročním vězením, vyvolal hlasitý odpor. Za urážku hlavy států se ale pykalo i za Masaryka, byť spíše symbolicky.

Hlavu státu chránil už zákon na ochranu republiky z roku 1923. Výhrůžka až ročním pobytem za mřížemi za urážku prezidenta, jakou nyní straší občany skupina poslanců, ale spíš připomíná komunistické praktiky po roce 1948. Partaj totiž kritiku prezidenta kvalifikovala dle libovůle, třeba i jako vlastizradu, která mohla skončit doživotním trestem. Paragraf o hanobení přitom zůstal v trestním zákoníku i za Václava Havla a na počátku jeho prezidentování dokonce padlo i několik podmíněných trestů, takto byl třeba odsouzen Pavel Karhánek z Nového Jičína. Čím více se Havlovi nadávalo, tím se ale prezident více snažil o zrušení kontroverzního paragrafu, což se mu podařilo v roce 1997.

Až do nástupu komunistů k moci v roce 1948 se uplatňoval zákon na ochranu republiky z roku 1923 a třeba František Divíšek z Ostravy se do jeho tenat dostal 13. července 1947, když u nočního stánku s občerstvením prohlásil: "Já mám republiku v prdeli i s celým Benešem. Kdybych měl kulomet, tak ho rozčtvrtím. Toho Edvarda, toho Beneše, kdybych tady měl, tak ho uškrtím. Prezident je lump!" Soud s přihlédnutím k dosavadní zachovalosti odsoudil Divíška na osm dnů vězení.

Podobně se soudilo za Masaryka. Ostravský harmonikář Valentin Dužík si v roce 1929 vysloužil u soudu měsíc vězení za výrok pronesený v noclehárně pro nezaměstnané: "Prezidenta měli už dávno ďábli sebrati a dávno již měl zdechnout." To František Kunčický z Raškovic na Frýdecko-Místecku odešel od soudu jen s dvoudenním vězením, navíc podmíněně odloženým na jeden rok. Podle trestního spisu z roku 1935 veřejně obvinil tatíčka Masaryka, že nadržuje Židům, a nářečně zesměšňoval jeho jméno.

Čtěte TÝDEN.
* Jak zněl zákon na ochranu republiky z roku 1923, který umožňoval odsouzení občanů, kteří "před dvěma nebo více lidmi presidentu republiky na cti ublíží"?

* Jak se od tohoto zákona liší novela trestního zákoníku, kterou připravuje skupina poslanců?

* Co vše lze dohledat v archivech, pokud jde o případy uvěznění za urážku prezidenta T. G. Masaryka?


ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 21. LISTOPADU 2016.

Autor: Ivan MotýlFoto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné