Na české politické scéně se letos prezident Miloš Zeman dále sbližoval s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Otevřené střety z přelomu roku s premiérem Bohuslavem Sobotkou a jeho sociální demokracií se postupně zmírnily, rezervovaný vztah ale přetrval. Na Pražském hradě musel Zeman řešit řadu nepříjemností spojených s jeho podřízenými. Držel si přesto vysokou důvěru lidí.
Mezi hlavní témata prezidenta i letos patřily migrace a boj proti terorismu. Mluvil o nich se zahraničními návštěvami i při zahraničních cestách. Poukazuje na neschopnost EU zabezpečit své vnější hranice. Příznivci jej chválí, že mu vývoj v uprchlické krizi dal v některých aspektech za pravdu. Podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka strany napříč politickým spektrem akceptovaly názory Zemana na nepřípustnost migračních kvót. Nenaplnila se naopak předpověď prezidenta, že se migrační vlna tento rok převalí i přes Česko a Slovensko. Počet migrantů se v zásadě nezměnil.
Právě obavami z teroristických hrozeb Hrad zdůvodnil zpřísnění bezpečnostních opatření v hradním areálu. Návštěvníky čekají bezpečnostní kontroly. Zejména v počátcích se kvůli nim tvořily dlouhé fronty. Jejich odpůrci je označili za zbytečné a nedokonalé.
Za jeden z výrazných úspěchů Zemana Ovčáček označil jeho krajské cesty. Prezident při nich debatuje na náměstích i jinde s občany. Byly jedním z důvodů vysoké důvěry lidí, kterou si Zeman v průzkumech drží. Podle Hradu je Zeman jediný politik, který se s lidmi takto setkává. Odpůrci prezidenta cesty označují za Zemanovu kampaň pro další volby.
Na počátku roku pokračovala ostrá přestřelka mezi Zemanem a Sobotkou. Prezident se například vyjádřil, že neumětelové vedou sociální demokracii do nižších pater politiky. Sobotka naopak řekl, že Zeman nesmyslně rozděluje společnost a zvyšuje v ní napětí. Vzájemné výpady postupem času utichly. Zároveň se ale Zeman začal více sbližovat s Babišem. Ovčáček téměř na každé tiskové konferenci Babiše nebo hnutí ANO chválil a jako ministra financí jej několikrát podpořil i přímo Zeman. Zastal se ho i při podezření, že Babiš při obnově své farmy Čapí hnízdo zneužil evropské dotace. Místopředsedu vlády přímo v Čapím hnízdě navštívil.
Kritiku vyvolaly některé výroky Zemana, ať už užití samopalu jako nedemokratického způsobu odvolání předsedy vlády, nebo veřejné označení ředitele hradního odboru Pražského hradu Hynka Kmoníčka za příštího velvyslance v USA, i když ještě neobdržel souhlas Spojených států. Přehmatu se dopustil při komentování osvobození dvou Češek unesených v Pákistánu, když svým vyjádřením, které později zmírňoval, potvrdil zaplacení výkupného. Senát těsně přijal usnesení, kterým Zemana vyzval, aby byl ve výrocích zdrženlivý. Prezident naopak později zpochybnil smysl Senátu.
Nejednu starost měl letos opět Zeman s řešením potíží svých hradních úředníků. Jeho kancléř Vratislav Mynář na začátku roku veřejnosti sdělil, že neuspěl s odvoláním proti neudělení bezpečnostní prověrky. Na Hradě tak bez ní působí už čtvrtým rokem. Kvůli odejmutí bezpečnostní prověrky skončil náčelník hradní vojenské kanceláře Rostislav Pilc. Po necelém roce byl odvolán velitel Hradní stráže Petr Prskavec. Hrad odchod nezdůvodnil, jeho působením se ale zabývá Vojenská policie.
Firma platila vysokou pokutu
Šéfovi hradních poradců Martinu Nejedlému skončil soud mezi státem a společností Lukoil Aviation Czech, ve které působil jako jednatel. Firma musela zaplatit vysokou pokutu. Na Ovčáčka se po 28. říjnu snesla kritika za útočnost jeho příspěvků na sociálních sítí. Po pohovoru s Mynářem mluvčí prezidenta počet i razantnost vyjádření na Twitteru omezil. Nejsledovanějším byl odchod ředitele protokolu Jindřicha Forejta. Funkci opustil oficiálně z osobních a zdravotních důvodů, čelil ale silnému tlaku svých spolupracovníků i kompromitujícího videa, na kterém je údajně zachycen.
Forejt byl jedním z iniciátorů majetkového vyrovnání Pražského hradu s církví, které bylo po dlouhém vyjednávání uzavřeno na začátku roku.
Do české politické scény Zeman také zasáhl vetováním několika zákonů. Největší pozornost vzbudilo veto zákona o střetu zájmů, kvůli dopadům na Babiše takzvaného "lex Babiš". Kritici to považovali za jeden z důkazů úzkého spojenectví Zemana a Babiše.
