Příští premiér Fischer. Milovník kávy a volebních čísel
06.04.2009 00:36 Původní zpráva
Osmapadesátiletý Jan Fischer o sobě na webových stránkách statistického úřadu poměrně žertovně říká, že se narodil v rodině matematických statistiků a pojistných matematiků. Proč? Jeho otec se v Matematickém ústavu Akademie věd věnoval matematicko - statistickým aplikacím v genetice, šlechtitelství a medicíně. Jan Fischer teď má Česko dovést v roli premiéra k předčasným volbám.
Fischer se dostal do paradoxní situace, místo aby chystal předčasné volby jako šéf statistiků, bude je připravovat jako předseda úřednické vlády.
V otcových stopách
Fischer se nakonec "potatil". Vystudoval obor statistika a ekonometrie. A hned po vysoké škole se vydal na dráhu vědce.
ČTĚTE TAKÉ: Nabídku jsem nečekal, říká překlenovací premiér Fischer
Ještě před rokem 1989 získal titul kandidáta věd v oboru ekonomická statistika. V té době už byl členem Komunistické strany Československa. Ze strany odešel až v roce 1989. Loni v chatu pro ČT24 na dotaz, zda byl aktivistou ÚV KSČ, odpověděl stručně: "Ne."
Kariéra ihned po revoluci
Stranická knížka u něj nebyla překážkou pro to, aby hned v roce 1990 získal post místopředsedy federálního statistického úřadu. Jeho odbornost ho předurčila také k tomu, že od 90. let vedl týmy, které zpracovávaly výsledky voleb. Na starosti měl i styky se statistickým úřadem Evropské unie Eurostat.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus: Fischer? Znám. Toto jméno mě nenapadlo
Na jaře 2001 se pustil do práce v zahraničí. Pracoval v misi Mezinárodního měnového fondu, která zkoumala možnosti budování statistické služby ve Východním Timoru. Přitom od září 2000 už pracoval jako ředitel produkčního oddělení společnosti Taylor Nelson Sofres Faktum.
O rok později se vrátil zpět, a hned do funkce nejvyšší. Prezident Václav Klaus ho jmenoval předsedou Českého statistického úřadu. Nahradil ve funkci Marii Bohatou, která je dnes zastupující generální ředitelkou Evropského statistického úřadu v Lucemburku.
ČTĚTE TAKÉ: Koalice a ČSSD se dohodly. Premiérem má být Jan Fischer
Svůj úřad prezentuje jako zcela nezávislou instituci. "Tato skutečnost vedla společnost už před šestnácti lety k tomu, že ho pověřila zpracováním výsledků voleb," řekl loni. A tvrdí, že spočítat volby je vlastně hračka. "Samotné spočítání výsledků hlasování a vypočet mandátů je záležitostí - zjednodušeně řečeno - středoškolské matematiky. Je ale velmi náročné na management, techniku, logistiku, rychlost a současně preciznost," řekl také.
Problémy šéfa statistiky
V čele úřadu ale zažil i horké chvilky. Před třemi lety ho pracovnice olomoucké pobočky úřadu obvinila, že na ni vyvíjel nátlak, aby nekontrolovala práci podřízeného, Fischerova spolužáka, a publikovala statistická data i s chybami. Žena nejprve u soudu vyhrála spor o neplatnost své výpovědi a loni získala od úřadu i odškodné, to když instituci zažalovala za šikanu.
Úřad se s ní loni nakonec raději mimosoudně dohodl. Kolik ženě za ukončení pře nabídl, žádná ze stran nezveřejnila. Přesáhlo ale sto tisíc korun a zaplatili ho daňoví poplatníci.
Před třemi lety také Nejvyšší kontrolní úřad odhalil nesprávné vyúčtování státních peněz na fungování jeho úřadu a také nehospodárně využíval školící zařízení, kde se rekreovali příbuzní zaměstnanců.
Fischer nyní povede odbornickou vládu do předčasných voleb a nahradí „křehký" Topolánkův kabinet, který vznikl po volebním patu. Když se ho jeden ze čtenářů po volbách před třemi lety zeptal, zda to není science fiction, že by mohla vzniknout a vládnout vláda se sto mandáty, odpovědi se vyhnul. "Zajímavý dotaz, ale je spíše pro politologa," řekl.
Místo na dovolenou? Neriskuji
Jeho vášní jsou prý kavárny. A také knihy. Dokonce říká, že kdyby nebyl statistikem, stal by se jistě vědcem přes literaturu.
"Do větších románů se pouštím už jedině o dovolených, to zvládnu tak tři až čtyři tituly většího rozsahu. Jinak čtu útlejší knihy, ale i tak jich za rok nezvládnu víc než takových deset," řekl předloni pro Lidové noviny.
Na dovolenou jezdí každý rok na stejné místo. Tvrdí, že nechce riskovat, zbývající pěkná místa po světě pozná služebně. Jeho oblíbeným citátem je: "Kdo nemluví v číslech, neví, o čem mluví." (Kelvin William Thomson).
A nebo také tento, daleko vtipnější, od W. F. Miksche: "Průměrný statistik je ženat s 1,75 ženami, které se snaží vytáhnout jej z domu někam do společnosti 2,25 nocí v týdnu pouze s polovičním úspěchem. Statistik má vysoké stoupající čelo se sklonem dvě procenta (což naznačuje duševní sílu) a 3,06 dětí, které jej přivádějí k šílenství; 1,65 jsou chlapci. Pouze 0,07 procenta všech statistiků je z jedné čtvrtiny probuzeno ke snídani, kde vypije 1,68 šálků kávy a zbývajících 0,32 procent si vybryndá na košili. V sobotu večer zaměstnává jednu třetinu dívek na hlídaní svých 3,06 dětí, pokud nemá 5/8 tchýně, která s ním sdílí byt a je ochotna hlídat děti za poloviční cenu."
Foto: ČTK, ČSÚ
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.