Proruská aktivistka o Zemanovi, Putinovi a "štětkách" z Pussy Riot

S Milošem Zemanem nikdy osobně nemluvila. Přesto je Jelena Vičanová pokládána za jednu z jeho největších fanynek. Svolavatelkou akce, na níž Zeman stanul na pódiu s Martinem Konvičkou, byla právě ona. "Všichni, kteří tam byli, s tím byli srozumění," říká.

Pocházejí vaši předci z Ruska, jak napovídá vaše křestní jméno?

Nechci se o sobě bavit. Ale ano, maminka je Ruska, otec Čech. Já jsem v Rusku nikdy nežila, jen tam jezdím. Do Volgogradu, maminka totiž pochází z Volgogradské oblasti.

Všimli jsme si, že jste doma měli poměrně svérázný přístup k historii. Na Facebook jste třeba napsala, že v roce 1968 v Československu vlastně ani tak moc nebyla okupace vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Váš táta si prý ničeho takového nevšiml, babička také ne. To jste myslela vážně?

Nemyslím si, že to je svérázný přístup. Babička si zažila německou okupaci, to byl asi trošku rozdíl. Moje babička chodila poctivě do práce, postavila si dům, normálně žila. Posádku jsme měli 20 kilometrů od baráku a já je nikdy neviděla. A jestli chce někdo tvrdit, že je viděl, tak já ne. Ani jako dítě jsem neměla pocit, že jsem ohrožena nějakou armádou. Žila jsem normálním spokojeným životem jako každé dítě, moji rodiče normálně chodili do práce, všichni normálně fungovali. Takže jsem napsala můj a otcův osobní zážitek a to, co napsala babička mámě. Jestli se to někomu líbí, nebo ne, to je mi jedno.

Asi jste si ale mohla o 21. srpnu 1968 a všem s ním souvisejícím snadno sehnat spoustu relevantních informací, ne?

Já se samozřejmě dostala k mnoha informacím. O tom, jak to mohlo ve skutečnosti být a co vše mohlo sehrát roli. Jako samozřejmě, že... (snažíme se skočit do řeči, ale Vičanová se nenechá) Moment! Každá přítomnost cizí armády na území České republiky je pro mě nepřijatelná. To znamená, že i té americké! Pro mě není přijatelná ani ruská, ani americká. Druhá věc je rok 1968, to je složité. Je na to řada názorů. Někdo říká, že o tom Západ věděl, že to bylo domluvené. Já nevím, kde je pravda, já jsem v tom nežila. Ale upřímně: to není můj aktuální problém. Tím je to, co se děje teď.

Jako fanynka Miloše Zemana jste si ale přece musela všimnout, že...

(skáče do řeči) Tak moment! Já odmítám tyto bulvární výrazy, jako je fanynka. Za druhé pan prezident má nějaký názor a zážitky, já také.

Kdybyste nás nechala domluvit, uslyšela byste, že Miloš Zeman 28. října vyznamenal Františka Kriegla. Jediného člena československé delegace, který odmítl podepsat moskevský protokol a později jako jeden ze čtveřice poslanců Národního shromáždění hlasoval proti smlouvě o "dočasném pobytu" sovětských vojsk na území ČSSR.

Ale to je pan prezident. Co já jako s tím? Pokud pan prezident uznal za vhodné ho vyznamenat, tak ho vyznamenal. Nikdy jsem nenapsala, že tady ruská armáda nebyla. Napsala jsem otcův osobní zážitek, ať se všichni klidně zblázní.

Kdy a proč jste se začala zajímat o politiku?

Asi minulý rok, když to začalo s ukrajinskou krizí. Když jsem viděla některé věci v médiích, tak mi došlo, že se tu děje mediální masáž a překrucují se informace. Začala jsem se tím zabývat víc a vyvrcholilo to tím, že jsem minulý rok v září šla na Staroměstské náměstí, o kterém jsem věděla, že je tam pražský Majdan (Majdan je kyjevské náměstí, kde sídlilo revoluční hnutí na Ukrajině, pozn. red.). Byli tam i lidé, kteří proti tomu protestovali, což mi bylo bližší. Banderu (Stepan Bandera, vůdce ukrajinských nacionalistů ve 30. až 50. letech, pozn. red.) totiž neuznávám jako národního hrdinu.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE V PRODEJI OD PONDĚLÍ 30. LISTOPADU 2015.