Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková by poradila českému prezidentovi Miloši Zemanovi lépe analyzovat možné hrozby, aby Česká republika nedopadla jako Ukrajina, kterou před téměř třemi lety překvapilo Rusko anexí Krymu a rozpoutáním války na východě Ukrajiny. Řekla to na tiskové konferenci v Praze.
"Prezident jako hlava státu by měl lépe analyzovat situaci, aby pochopil, odkud jeho zemi hrozí nebezpečí. Ukrajina to svého času podcenila a pak nás překvapilo, když Rusko zabralo Krym a rozpoutalo válku," řekla Savčenková.
Kyjev a Západ obviňují Rusko, že podporuje v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny separatisty, kteří v dubnu 2014 povstali proti nové, prozápadní vládě v Kyjevě. Moskva to stále popírá, nejvýše připouští účast dobrovolníků bojujících po boku separatistů. Konflikt si podle odhadů vyžádal více než 9600 mrtvých.
Schůzka s prezidentem Zemanem nefiguruje v programu pražské návštěvy ukrajinské političky; poznamenala však, že kdyby se přece jen někdy sešli, vysvětlila by mu, v čem se mýlí.
Savčenková, původní profesí důstojnice ukrajinského letectva, se do bojů se separatisty na východě Ukrajiny zapojila jako dobrovolnice. V létě 2014 byla zajata a předána Rusku, v jehož vězení strávila dva nejtěžší roky svého života, jak se dnes vyjádřila. Svěřila se také, že ve vězení dostala dopis od Čechů, kteří se jí za prezidenta Zemana omlouvali.
"Nejhorší na tom je, že (Zeman) věří, že v Rusku existuje něco jako spravedlivý soud," poznamenala poslankyně, kterou ruská justice odsoudila k dlouholetému trestu. Podle ní na základě naprosto smyšleného obvinění ze zabití ruských novinářů ve vykonstruovaném procesu. Nakonec ji však Moskva vyměnila za dva ruské vojáky, zajaté v potyčce s Ukrajinci v Donbasu a odsouzené následně v Kyjevě za terorismus.
Od svého propuštění na svobodu usiluje o osvobození dalších Ukrajinců, ať zajatých separatisty, anebo vězněných v Rusku. Ačkoliv mírové dohody, uzavřené téměř před dvěma lety v Minsku, počítají se vzájemnou výměnou všech zajatců, proces ustrnul. Savčenková se domnívá, že přispěla k tomu, že nedávno se podařilo výměnou za předání patnácti separatistů dosáhnout osvobození tří Ukrajinců. Bude-li šance na osvobození dalších, je ochotná se znovu sejít i s vůdci separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým.
Před novináři poslankyně hájila své rozhodnutí zveřejnit seznamy zajatců, ačkoliv ji kritici obviňují z porušení zákona o ochraně osobních údajů i z toho, že separatisté nyní vydírají příbuzné zajatců. Tato nařčení odmítla jako nesmysl - separatisté, kteří Ukrajince vězní, přece nepotřebovali žádné seznamy. Ty naopak mají připomínat ukrajinskému státu, že má povinnost postarat se o své občany, ať zajaté, pohřešované, či alespoň pozůstalé po padlých a nezvěstných. Savčenková ujistila, že přímo od příbuzných zajatých či nezvěstných vojáků neslyšela žádnou kritiku, ale naopak se na ni obracejí se žádostmi o pomoc.
Savčenková, vyloučená z uskupení expremiérky Julije Tymošenkové kvůli prosincové schůzce s vůdci separatistů, vidí svou budoucnost v řadách občanského hnutí, od kterého si slibuje změnu "nenapravitelně prohnilého politického systému" ve své vlasti. Podle ní je načase, aby se Ukrajina po čtvrtstoletí nezávislosti vydala konečně na cestu k plné demokracii, kterou Československu otevřel prezident Václav Havel, jak poznamenala.
