Senát slouží v české politice jako ústavní pojistka a v důležitých okamžicích se mu daří tuto roli plnit. Shodují se na tom politologové u příležitosti 20. výročí první ustavující schůze horní komory Parlamentu ČR. Politici se naopak v posledních dvou měsících v názoru na Senát rozcházeli. Zatímco prezident Miloš Zeman a vicepremiér Andrej Babiš (ANO) pochybovali o jeho smyslu, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) či bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) horní komoru obhajovali.
"Význam Senátu je spojen s tím, že se jedná o horní parlamentní komoru, která nejen v legislativním procesu, ale i při jiných otázkách, které musí schválit Parlament, může být protiváhou Poslanecké sněmovny," řekl politolog Tomáš Lebeda. Sněmovna sice má více pravomocí, určitý korektiv ale podle něj potřebuje, a proto by Česko mělo mít Senát i nadále.
"Senát představuje určitou ústavní pojistku. To znamená, že změna ústavy není tak jednoduchá. Myslím, že je vždy docela podstatné, aby se pravidla hry neměnila podle momentálních vítězů," připojila se politoložka Vladimíra Dvořáková.
Podle obou odborníků se Senát v roli ústavní pojistky v uplynulých 20 letech osvědčil, i když tato funkce není něčím, co lze viditelně naplňovat každý den. "V těch opravdu důležitých okamžicích Senát často zafungoval. Vzpomeneme-li si třeba na období opoziční smlouvy, tehdy například Senát zastavil změny volebního systému," připomněl Lebeda období vlády ČSSD v letech 1998 až 2002, kterou podporovala nejsilnější opoziční strana ODS.
Stejný příklad vyzdvihla i Dvořáková. "Když byla snaha v době opoziční smlouvy změnit ústavu, bylo jasně vidět, že to je mocenská změna. A tehdy se to nepodařilo, protože v Senátu nebyla potřebná většina," řekla k pokusu změnit volební systém tak, aby z toho měly prospěch velké strany.
Zatímco politologové hodnotí fungování Senátu převážně kladně, mezi politiky taková shoda není. Zeman v polovině října vyjádřil pochyby o tom, zda Česko horní komoru parlamentu potřebuje. Nízká volební účast v senátních volbách podle něj ukazuje, že si lidé Senátu neváží.
O zbytečnosti Senátu mluvil bezprostředně po druhém kole letošních voleb i Babiš, jehož hnutí ANO získalo v letošních senátních volbách tři mandáty, ačkoli první kolo vyhrálo a v senátním finále mělo 14 zástupců. Senát podle Babiše zpomaluje legislativní proces a jeho význam oslabil, když přišel o pravomoc volit prezidenta.
Naopak premiér Sobotka Senát hájil jako potřebnou demokratickou pojistku, jejíž zrušení by se mohlo v budoucnu vymstít. Stejně jako předseda vlády se vyslovili i bývalý předseda horní komory Přemysl Sobotka a jeho nástupce Milan Štěch (ČSSD), podle nichž Senát přispívá i ke zlepšování přijatých zákonů.
