Kdo neprožil službu u pohraniční stráže, neměl by o ní nic psát. A historie by se neměla učit jednostranně, zvlášť ne 50. léta. Tyto a další myšlenky zazněly na Radiožurnálu z úst nového karlovarského radního pro školství Václava Sloupa (KSČM). Sám sloužil u pohraniční stráže 27 let. "Neodstoupím ani náhodou, nemám se za co stydět," říká.
Nového karlovarského radního pro školství Václava Sloupa (KSČM) dohnala minulost. Za totality pracoval jako politruk u jednotky pohraniční stráže. Proto nyní učitelé historie a češtiny žádají hejtmana a radní, aby Sloupa vyměnili za sociálního demokrata. Stejný krok požaduje i petice opozičního uskupení Alternativa, pod níž se za čtyři dny sešly stovky podpisů.
Sloup se k rezignaci nechystá. "Ani náhodou. Já se nevzdávám. Dejte nám v Karlovarském kraji aspoň těch sto dní, abychom ukázali, jak pracujeme," řekl v pořadu 20 minut Martina Veselovského na Radiožurnálu. Několikrát zmínil, že se cítí jako manažer a politik a nehodlá se plést učitelům do práce.
Na druhou stranu však přiznal, že pro školství nemá žádnou kvalifikaci. Poté co po roce 1989 zanikla pohraniční stráž, pracoval Sloup jako podnikový právník. "Jsem přesvědčen o tom, že svou novou funkci zvládnu," uvedl Sloup.
Ve středu ho čeká schůzka s hejtmanem a s protestujícími učiteli. Odstoupil by ale jedině tehdy, pokud by se na tom shodly KSČM a ČSSD, které v kraji tvoří koalici. "Já mám ambice, pokud budu ve funkci. Pokud ve funkci nebudu, nemám ve školství v Karlovarském kraji žádné ambice," dodal radní.
Zapletl se do odpovědi hned při úvodní otázce, v níž se ho redaktor ptal, co by děti měly vyzdvihnout, kdyby psaly práci na téma Útěky přes železnou oponu. "Není co vyzdvihnout. Je to doba dávno minulá a děcka by na to téma neměly psát práce. Psát o tom může, kdo to prožil," tvrdí Sloup.
Při výuce látky o procesech 50. let organizovaných KSČ by zřejmě zohlednil i komunistický výklad. "Pokud je to učiteli vykládáno jednostranně, není to dobrý přístup," řekl bez dalších podrobností.
Mezi třemi stovkami obětí, které pohraničníci za období totality zastřelili, byli podle Sloupa zločinci. "Když někdo utíkal přes státní hranice a zastřelil pohraničníka, který mu v tom zabraňoval, šlo podle tehdejších zákonů o vraha," řekl Sloup. "Já jsem nikomu vědomě neublížil a nemám se za co stydět," řekl.
Pohraniční stráž by podle Sloupa nalezla uplatnění i v současnosti. Pomáhala by Němcům eliminovat českou kriminalitu. "Podle poznatků, které mám, by na druhé straně uvítali, kdybychom chránili hranice stejně jako před rokem 1989. Snížilo by to kriminalitu v německém pohraničí," prohlásil Sloup.
Zastání má i v nejvyšších patrech KSČM. Komunistický místopředseda Jiří Dolejš o Sloupově současném angažmá nepochybuje. "Nevidím v tom zásadní problém. Ani to, že bylo vytipováno zrovna školství, tak to ani není Achillova pata správy krajů. Na krajské školství chybějí peníze," míní Dolejš.
VÍCE O KOMUNISTECH V KRAJSKÝCH VLÁDÁCH ČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÝ VYŠEL V PONDĚLÍ 3. PROSINCE.
