Informování o politicích jako účastnících trestního řízení by do budoucna nemuselo být trestné. Počítá s tím novela takzvaného náhubkového zákona, jejíž vládní návrh v prvním čtení podpořila sněmovna. Novela má umožnit zveřejnění informací o identitě podezřelého či oběti trestného činu, pokud by v konkrétním případě veřejný zájem na informování převažoval nad zájmem na ochranu soukromí.
"Je to například tam, kde daná osoba je osobou veřejně činnou. To jsou například politici, u kterých je v judikatuře Ústavního soudu připuštěna již nyní snížená míra ochrany soukromí ve prospěch práva veřejnosti na informace," uvedla poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques, spoluautorka obdobné poslanecké novely, kterou sněmovna také v prvním kole podpořila. Obě novely nyní projedná ústavně právní výbor sněmovny, doporučili přítomní poslanci téměř jednomyslně.
ČTĚTE TAKÉ: Zmírnit náhubkový zákon se do konce roku nestihne
Fischer: Náhubkový zákon budu řešit
Trestní zákon a trestní řád v současné podobě zakazují od letošního 1. dubna zveřejnit identitu podezřelých a obětí některých trestných činů a citovat z policejních odposlechů pod hrozbou vězení či pokuty. Zákaz se stal terčem kritiky ochránců práva na informace, médií a mezinárodních organizací, část senátorů jej zpochybnila u Ústavního soudu.
Zmírnění zákazu neodmítl předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda, který se představil jako "hlavní pachatel a viník" současného stavu. Jeho zavedení označil za správné, neboť vládní i poslanecká novela podle něj nezpochybňují principy ochrany obětí trestných činů a presumpce neviny. Podpořil uzákonění výjimky o veřejném zájmu, odmítl ale vládou navrhované zrušení postihu za nedbalostní únik osobních údajů z úřadů. "Já to pokládám za opravdu omyl, který se vládě stal," prohlásil.
Benda se postavil také proti vládou navrhovanému snížení peněžních sankcí za porušení zákazu, jejichž současnou výši považují média za příliš tvrdou. Vládní návrh počítá se snížením pokuty na pětinu - u fyzických osob z jednoho milionu korun na maximálně 200 tisíc korun, u sdělovacích prostředků z pěti milionů na jeden milion korun. Podle Bendy jde o sankce za jakýkoli zákaz zveřejnění osobních údajů. "Velmi bych varoval před představami, že kvůli křiku novinářské obce mají být zmírňovány sankce," dodal.
Ministr pro lidská práva Michael Kocáb snížení sankcí hájil s tím, že musejí být přiměřené. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ale připustila, že řada Bendových argumentů má racionální základ a je třeba o nich ještě jednat.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach vyzval v souvislosti s novelami k debatě o úloze médií, aby podle něj nezveřejňovala nepřesné či falešné informace. Naznačil přitom možnost zavedení práva na odpověď bez možnosti jejích redakčních úprav.
Poslanecký návrh se od vládního liší mimo jiné v tom, že rozhodování o veřejném zájmu svěřuje prvoinstančně Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podle vládního návrhu by o tom měly rozhodovat soudy. Obě novely mají tuto výjimku ze zákazu zveřejňování zavést i pro informace o policejních odposleších, pokud by nebyly použity jako důkaz před soudem. Vládní novela má také zpřesnit výčtem okruh 24 trestných činů zejména proti životu a zdraví, jejichž oběti mají mít chráněno soukromí.
Odebírání titulů
Do školského výboru zase míří sociálnědemokratická novela vysokoškolského zákona. Kromě možnosti odebírat tituly obsahuje rovněž požadavky na vzdělání rektorů a děkanů. Návrh ODS na zamítnutí novely sněmovnou neprošel.
Podle navrhované normy by mohl rektor vysoké školy zahájit řízení o odnětí titulu nejpozději pět let poté, co jej student získal. Rozhodla by pětičlenná komise. Důvodem by mohla být například snaha získat titul korupcí, klientelismem, pomocí fiktivní nebo zfalšované zkoušky nebo plagiátorstvím závěrečné práce. Sociální demokraté se netají tím, že předlohu podali kvůli aféře na plzeňské právnické fakultě.
Poslanci dále poslali do závěrečného schvalování návrh, který upravuje podmínky zařízením pro poskytování péče dětem v malých kolektivech. Odměnu pěstounům by už neplatili zřizovatelé, ale místní úřady práce ze systému dávek sociální podpory. Poslanecká předloha měla původně zvýhodnit jen SOS dětské vesničky. Předkladatelé přijali pozměňovací návrh ministerstva práce a sociálních věcí, aby platila pro všechna zařízení tohoto typu.
Občanští demokraté chtěli původně předlohu ČSSD a KSČM zamítnout, změny provedené ministerstvem jim ale vyhovují. Původní návrh předpokládal výdaje asi 90 milionů korun, ministerský je prý rozpočtově neutrální.
Foto: archiv TÝDNE
