Cesta k předčasným volbám je volná. Sněmovna schválila ústavní zákon, podle něhož skončí v současném složení v den předčasných voleb. Ty mají být nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října.
Přijetí normy, kterou předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, nyní může ovlivnit už jen Senát. Prezident ústavní zákony vetovat nemůže.
Jednorázový ústavní zákon, který kritizovali hlavně politici KDU-ČSL, podpořilo 172 ze 189 přítomných poslanců. Pro schválení bylo třeba ústavní většiny, tedy nejméně 120 poslaneckých hlasů. Vzhledem k většině ODS a ČSSD v Senátu by ani tam neměl mít ústavní zákon problém s přijetím, protože horní komora navrhla před třemi lety změnou ústavy trvaleji usnadnit cestu k předčasným volbám do sněmovny.
ČTĚTE TAKÉ: ČSSD vydírá dál: má 21 požadavků, jinak důvěru nedá
O zkrácení funkčního období sněmovny nakonec hlasovala drtivá většina poslanců. Části lidovců se ovšem jednorázová změna zákona nelíbí, chtěli, aby sněmovna počkala na komplexní normu "zaparkovanou" v Senátu. Tento postup hájil například Cyril Svoboda. Lidovecký politik Miroslav Kalousek byl však proti. Předčasné volby podle něj musejí být co nejdříve.
"Z duše bych si přál senátní návrh, líbí se mi víc. Ale podporuji jakoukoliv jinou průchodnou variantu, protože v období ekonomické krize je protahování této agonie nepředstavitelně drahé," řekl Kalousek.
"Je to důležitý krok pro stabilizaci politické situace v České republice. Zajímavé je, že rebelové, kteří položili vládu, už pro toto nehlasovali, protože nemají žádnou perspektivu. To je pikantní," dodal šéf Strany zelených Martin Bursík.
Návrh má vyřešit politickou krizi, do které se Česko dostalo vyslovením nedůvěry bývalé koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Někdejší koalice ani opozice nyní nemají šanci vytvořit politickou vládu se stabilní většinou ve sněmovně, proto se dohodly na předčasných volbách, k nimž má zemi dovést úřednický kabinet Jana Fischera.
Foto: Jan Schejbal a ČTK
