Předseda lidovců Pavel Bělobrádek nevidí důvod ke vzniku vládního vyjednávacího týmu k církevním restitucím, natož k účasti lidovců v něm. Neví prý, co si od týmu sociální demokraté slibují. Ustavení vládního týmu navrhuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) poté, co zkrachovala jednání expertních komisí sociální demokracie a hnutí ANO s církvemi.
Několikaměsíční vyjednávání zástupců církví s týmem sociální demokracie a hnutí ANO skončilo v úterý, aniž došlo k dohodě na úpravě církevních restitucí. Zástupci náboženských společností vyjádřili přesvědčení, že se nyní věc stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda.
Ministerský předseda s tím souhlasí. "Jednání s církvemi by podle mého názoru mělo nyní pokračovat již oficiálně na vládní úrovni. Na nejbližším jednání koaliční rady to navrhnu našim vládním partnerům, tak abychom mohli ustavit vládní vyjednávací tým," sdělil.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ale se vznikem takového týmu nesouhlasí. "Nevidím k němu důvod, natož k naší účasti v něm. Když to nevyjednali stranicky, tak nevím, co si slibují," napsal. Lidovci dlouhodobě změnu církevních restitucí odmítají a považují je za uzavřenou záležitost.
"Za nejlepší řešení stále pokládám dohodu s církvemi na tom, že se sníží objem finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka, účelově se vymezí jejich použití tak, aby sloužily veřejně prospěšným účelům, zajistí se plná transparentnost nakládání s příspěvky státu církvím a popřípadě se zavede předkupní právo pro stát na vydávaný nemovitý majetek," je stále přesvědčen Sobotka. Nutné je podle něj dořešit i otázku areálu Pražského hradu.
Možnost zdanění finančních náhrad, o níž v úterý mluvila místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, nepovažuje Sobotka za příliš aktuální. "Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi. ČSSD nicméně stále upřednostňuje úpravu restitucí na základě dohody s církvemi," dodal.
Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš uvedl, že by si zdanění náhrad dokázal představit.
Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub řekl, že zástupci církví vyzvali vládu, aby další jednání probíhala na vládní úrovni - ne však již jednání o změně zákona. "Vyzýváme vládu, aby zahájila s církvemi účastnými na práci expertní komise jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Nikoli ale jednání o změně zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi," uvedl.
Opírá se o argumentaci, které církve při úterním jednání předložily k výhradám členů komise za ČSSD a ANO. Církevní strana v nich podle nich námitky politiků k podobě zákona vyvrátila, nepovažují proto další jednání o změně parametrů zákona za možné. Chtějí jednat o tom, jakou roli mají hrát církve a náboženské společnosti v životě české společnosti a jak může třeba stát s církvemi spolupracovat v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství či kultury.
Podle zákona o majetkovém vyrovnání mají církve dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun zvýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.
