ČSSD chce jednat o revizi církevních restitucí se zástupci církví. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka už požádal kardinála Dominika Duku a předsedu Ekumenické rady církví Joela Rumla o schůzku.
"Nejjednodušší cesta, jak dospět k revizi církevních restitucí, by byla nová dohoda s církvemi o tom, aby redukovaly své finanční požadavky na státní rozpočet v příštích letech," řekl Sobotka. Schůzky se podle něho organizačně připravují. Odhaduje, že jednání nebudou jednoduchá.
Mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora zatím o žádosti o schůzku neví. Vzhledem k Dukovu programu předpokládá, že by se mohla uskutečnit nejdříve příští týden.
Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích také při jednání o vládě s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Zatímco ANO se debatám nebrání, její šéf Andrej Babiš kritizoval inflační doložku finančního narovnání, lidovci chtějí zachovat nynější stav.
"Budeme chtít, aby podoba této revize byla součástí koaliční dohody," uvedl Sobotka, který však rovněž řekl, že jiná stabilní varianta vlády než ČSSD, ANO a KDU-ČSL není pravděpodobná. Poznamenal však, že s cílem změnit podobu restitucí, které byly schváleny v minulém volebním období za koaliční vlády Petra Nečase (ODS), kandidovala do sněmovny "řada jiných stran". "Budeme spoléhat na jejich podporu při případných legislativních změnách," dodal Sobotka.
Proti zásahům do církevních restitucí se opět postavila někdejší vládní TOP 09. Česko by podle ní ztratilo věrohodnost, pokud by chtělo podepsané smlouvy vypovědět nebo změnit. "Není žádná firma na světě, která rozešle obchodním partnerům poselství 'vyměnili jsme ředitele, tudíž smlouvy, které jsme s vámi uzavřeli, neplatí'. Taková firma by skončila ihned v konkurzu," řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
