Bohuslav Sobotka je kariérní politik. V ČSSD působil dříve jako "věčná dvojka", v pozici místopředsedy sekundoval nejdříve Stanislavu Grossovi, později Jiřímu Paroubkovi. Ačkoliv nakonec obsadil v rámci ČSSD i funkci nejvyšší a v roce 2013 "vyhrál" volby, málem se stalo, že si křeslo premiéra ani nevyzkoušel.
Bohuslav Sobotka se narodil 23. října 1971 v Telnici u Brna. Horlivý do politiky byl od rané dospělosti. Do ČSSD vstoupil ve svých 18 letech roku 1989, o rok později pomáhal založit Mladé sociální demokraty. V moravské metropoli vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, k praxi se však nikdy nedostal. Jako mladou nadějnou tvář si ho strana v roce 1996 zavolala a obsadila na sedmý post kandidátky Jihomoravského kraje. Ten rok byl pro ČSSD úspěšný a Bohuslav Sobotka se tak v Poslanecké sněmovně setkal s dalšími dnes už výraznými tvářemi Lidového domu - Lubomírem Zaorálkem nebo Zdeňkem Škromachem.
V parlamentu už všichni tři zůstali. Sobotka, který se nikdy nesnažil na sebe mediálně upozorňovat, už od začátku své poslanecké kariéry obsazoval významnější pozice - ač právník, nejdříve usedl do rozpočtového výboru, od roku 2002 do roku 2006 byl ministrem financí, mezi 2003 a 2006 také místopředsedou vlády. V roce 2006 se stal předsedou rozpočtového výboru a post si udržel až do roku 2010.
Pozici si budoval i v rámci strany. V letech 2000 až 2001 předsedal Jihomoravské krajské organizaci, místopředsedu mu dělal o šest let mladší vystudovaný právník Jeroným Tejc, který se zase přátelil se zastupitelem kraje Michalem Haškem.
V roce 2003 se Sobotka oženil, hned na to se mu s manželkou Olgou narodil první syn David. Rodinný život ho však nijak nezbrzdil v budování kariéry. Na druhou příčku žebříčku moci uvnitř ČSSD vystoupal Sobotka už v roce 2005, kdy se stal statutárním místopředsedou strany. Po odstoupení předsedy Stanislava Grosse převzal až do května 2006 vedení partaje. Předsedou strany však ještě tehdy být nechtěl, a tak delegáti dosadili do funkce nejvyšší poprvé Jiřího Paroubka.
Sobotkovy průšvihy
První velké otřesy zaznamenala Sobotkova pověst v roce 2007, kdy vyplynulo na povrch, že coby ministr financí těsně před odchodem z rezortu odpustil šestadvacetimilionový dluh hoteliérovi Vlastimilu Dvořákovi - zrovna tomu, který uspořádal veselku předsedovi Jiřímu Paroubkovi. I přes dehonestaci v médiích Sobotka o svou funkci prvního místopředsedy nepřišel. Obhájil ji dokonce i po dalším skandálu o dva roky později, v době, kdy manželka Olga porodila druhého syna Martina. Sobotka se tehdy přiznal, že si z poslaneckých náhrad (které již podle názvu mají nahrazovat politikovi pouze jeho výdaje) spořil na pražský byt za sedm milionů korun.
Jako statutární místopředseda Paroubkovi sekundoval až do roku 2010, kdy po nevalném úspěchu ve volbách předseda soc.dem. odstoupil. Sobotka tak dostal podruhé v životě dobrou příležitost a tentokrát se jí plně chopil. Necelý rok vedl ČSSD z pozice prvního místopředsedy, v březnu 2011 pak sám kandidoval do křesla šéfa strany. Funkci získal, ačkoliv jen "o fous". Na brněnském výstavišti o hlasy delegátů bojoval právě s kolegou z jižní Moravy - Michalem Haškem. Protože si oba politici dělili v ČSSD podporu takřka půl na půl, Hašek skončil na pozici prvního místopředsedy.
V roce 2011 bylo proti Sobotkovi podáno několik trestních oznámení kvůli jeho vině na nezdařené privatizaci takřka poloviny bytů OKD. Ještě jako ministr financí v roce 2004 prodal Sobotka státní podíl za 4,1 miliardy korun, ačkoliv jeho tržní hodnota byla podle znalců takřka šestkrát vyšší. Proti nařčení se Sobotka brání tvrzením, že částka odpovídala znaleckému posudku Fondu národního majetku. Prodejem ostravských dolů za deset miliard korun v roce 2004 zase ztratil stát kontrolu nad těžbou, ale i zaměstnaností v regionu. V roce 2013 se tak stalo, že miliardář Zdeněk Bakala, kterému patří velký podíl firmy OKD, těžbu omezil a tím dostal do potíží ostravské horníky, kteří jsou na práci v dole závislí.
A zase ten Hašek
Sobotkovy potíže však byly jako voda na mlýn pro jeho rivala Haška. Už dva roky si upevňoval svou pozici ve vedení strany i v čele Asociace krajů, která se o neutěšenou situaci horníků pochopitelně zajímala. Založil celkem významná partnerství se Zdeňkem Škromachem a bývalou místopředsedkyní Marií Benešovou a společně se snažili vliv předsedy Sobotky v partaji oslabovat. Pomoc získali v roce 2013 i z Pražského hradu, kam po první přímé volbě hlavy státu usedl bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman. Ten sám měl se Sobotkou nevyřízené účty z roku 2003, kdy mu on společně s dalšími 26 poslanci ČSSD nedali hlas v prezidentských volbách.
Na svou příležitost si však Hašek řadu měsíců vyčkával. V březnu 2013 proti Sobotkovi nekandidoval - takřka rok před řádnými volbami do parlamentu necítil pro otevřený boj ve straně dobrou náladu. Na svou stranu si však definitivně naklonil Sobotkova významného "spojence", předsedu poslaneckého klubu Jeronýma Tejce.
Doslova nahráno na smeč pak Hašek dostal po "zpackaných" předčasných volbách v říjnu 2013. Ač byla sociální demokracie sedm let v opozici a ač jí bývalá pravicová vláda Petra Nečase (ODS) dala dost munice k masivnímu útoku, ČSSD získala ve volbách pouze něco málo přes 20 procent voličů.
Hašek proto vzal své kumpány (Tejce, Škromacha, Zimolu a údajně na popud Hradu i plzeňského hejtmana Milana Chovance) a vyrazil do Lán za Milošem Zemanem promyslet další plán. Moc se jim však nepovedl. Ačkoliv pětice následující den prosadila na jednání předsednictva sociální demokracie výzvu k rezignaci Sobotky, ten již s podobným atakem počítal a s davem příznivců vyrazil před Pražský hrad demonstrovat za své právo být premiérem. To se mu nakonec povedlo. Haškova parta byla nucena rezignovat ze svých funkcí a Sobotka dostal od Zemana příslib, že funkci premiéra dostane.
Z původních plánů sestavit jednobarevnou vládu ČSSD s podporou komunistů musel Sobotka kvůli nevalnému výsledku ustoupit a na vládě se dohodl s hnutím ANO a lidovci. Do tvorby kabinetu podle Haška zasáhl i advokát Radek Pokorný, který se se Sobotkou dobře zná z jižní Moravy. Pokorný je v Lidovém domě považován za vlivného lobbistu s kontakty na nejvyšší byznysmeny. Někteří sociální demokraté se obávají, že Sobotku ovládá. Tak či tak nakonec dohodu o vládě všechny tři strany podepsaly. ČSSD bude mít v kabinetu osm křesel, ANO sedm a lidovci tři. Zeman jmenoval Sobotku premiérem v pátek 17. ledna.
