Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka obhájil křeslo a delegáti sjezdu vyhověli jeho diktátu a do vedení strany zvolili politiky, na které ukázal. To se nepovedlo ani Miloši Zemanovi nebo Jiřímu Paroubkovi.
Jak řekl, tak se stalo. Bohuslav Sobotka před sjezdem projevil přání, aby se statutárním místopředsedou stal ministr vnitra Milan Chovanec a řadovými místopředsedy předseda sněmovny Jan Hamáček, Milan Starec, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a dvě ženy, Lenka Teska Arnoštová a ministryně sociálních věcí Michaela Marksová. Delegáti pokyn vyslyšeli a hladce potvrdili až na prvního místopředsedu, který byl zvolen ve druhém kole, protože hlasy pro Milana Chovance na první pokus odebral svou kandidaturou ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.
Strana má jednobarevné vedení, zástupci prohradního, tradičního křídla spojovaného s Michalem Haškem nemá žádného zástupce. Jeroným Tejc, který kandidoval na prvního i řadového místopředsedu neuspěl, smůlu měl i severočeský Jaroslav Foldyna.
Výsledek na první pohled připomíná sněm ANO před dvěma týdny, ale jen výsledkem. Předseda nedostal sto procent, volba byla relativně zdlouhavá a po neúspěchu Chovance v prvním kole nastoupili vyjednavači, kteří potvrzovali a dojednávali většinu pro Bohuslava Sobotku.
Sociální demokraté se na svůj 38. sjezd sjeli do pražského Kongresového centra, bývalého komunistického Paláce kultury. Místa spíš hnusného, nicméně nepozval si je předseda k sobě domů, jako Andrej Babiš. Sjezd ČSSD byl otevřený novinářům a delegáti mnohem ochotněji komunikovali, než o čtrnáct dní dříve ANO, kde na jejich sněmu měla média určenou galerii, kam z delegátů dobrovolně zavítal málokdo.
I směska socialistických delegátů byla pestrá, na první pohled evidentní delegáti socialistické strany podle oblečení reprezentující spodních deset tisíc, ale i vysolárkovaní hezouni, podnikatelské typy mířící do horních deseti tisíc, přirození intelektuálové i delegáti středního věku s šedinami zakrytými barvou tak sytou, že by i Jiří Paroubek řekl, že to je už moc.
Na rozdíl od ANO na sněmu socialistů tradičně byly i stánky organizací spjatých nebo sympatizujících s ČCSD, od odborů, hnutí Duha po Mladé sociální demokraty. Přestože si mnozí kandidáti v projevech stěžovali, že mladou generaci nezajímají, na sjezdu bylo vidět mladých hodně, víc než u Babiše, ke to vypadalo spíš jako schůze zaměstnanců Agrofertu, kteří ve firmě pracují minimálně patnáct let.
Vedení si nadiktovali oba předsedové, i u sociální demokracie záleželo víc na dohodnuté hlasovací mašině než a kandidátských projevech, ale faktem je, že zádrhel s volbou Milana Chovance alespoň naznačil naději, že to není úplný diktát, a že předseda vše jisté nemá.
Ostatně projevy... Sobotka měl předsednický, na jeho naturel skoro až bojovný kandidátský příspěvek, ale jinak bída s nouzí. Stesky a klišé, nic víc. Osvěžením byl alespoň projev Jeronýma Tejce před volbou prvního místopředsedy, který se nepřímo pustil do Milana Chovance, připomněl jeho deficit ve vzdělání, závislost na poradcích a vyzval delegáty nevolit "prázdnou nádobu". Vysvětlil své přešlapy, rozchod se Sobotkou, ale slíbil mu loajalitu a sypal si popel na hlavu. Nic platné, prázdná nádoba ho napodruhé s přehledem převálcovala.
Projevy kandidátů na řadové místopředsedy přitahovaly podstatně nižší pozornost, nejlepší byl nakonec neúspěšný Jaroslav Foldyna. Zjevně nezávislý na poradcích, uvolněný, autentický, byť s jeho vývody ani v rámci ČSSD většina lidí nesouhlasí. Povinně a rutinně zněly projevy Jana Hamáčka, který zabrousil do historie, a Lubomíra Zaorálka, který obsah nahradil plamennou formou, ale oba místopředsednická křesla mají. Jak v kuloárech delegáti žertovali, obě kandidátky ztratily hlas. ne delegátský, ale svůj, takže do strhujících projevů měly jejich řeči dost daleko. Lenka Teska Arnoštová proto působila poněkud komicky, když slibovala energii, ale sotva to zvládala vyslovit. Normálně sebevědomá, krásná advokátka (to není sexismus, říkali to o ní i delegáti) zřejmě chtěla zaujmout a podlehla nějakému poradci na nonverbální komunikaci. Projev proto částečně připomínal cvičení a kandidátka tak některá svá provolávání sípala do sestavy žehnající papež-hajlující Hitler-policista řídící křižovatku. Nejoblíbenější figura byla papeženská, gesto atakovalo i širokoúhlý formát a v sekulární straně je pozoruhodné.
Bohuslav Sobotka je po prvním dni zřejmě nejsilnějším předsedou v historii ČSSD. Jak to bude mít dlouhého trvání, ukážou příští rok krajské a senátní volby. Slíbil v projevu, že je vyhraje. Má co dělat.