Erik Geuss odmítá opustit křeslo ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), přestože už téměř tři týdny platí rozhodnutí nejvyššího státního úředníka Josefa Postráneckého, podle něhož Geuss "přestává být ředitelem ČIŽP". Geusse navíc podporuje i nadřízené ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO), který ho před několika lety do čela inspekce uvedl.
Rozhodnutí náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého, tedy jakéhosi nejvyššího státního úředníka, je jasné jako facka. Erik Geuss už od 22. srpna neměl být ředitelem České inspekce životního prostředí. Geuss i nadřízené ministerstvo životního prostředí ovšem jednoznačný Postráneckého výklad odmítlo, Geuss z funkce zatím odejít nehodlá a ministerstvo dokonce obvinilo noviny, které o této kauze referovaly, ze šíření nepřesných informací.
"Všechny deníky nesprávně uvedly, že současný ředitel Erik Geuss byl rozhodnutím náměstka ministra vnitra odvolán. To však není pravdivá informace, neboť rozhodnutí náměstka ministra vnitra Postráneckého mířilo na výběrové řízení na ředitele ČIŽP (tzv. přesoutěžení) podle služebního zákona.
Náměstek Postránecký ze své pozice odvolacího orgánu zrušil rozhodnutí státního tajemníka MŽP a podle jeho rozhodnutí musí být o vítězi výběrového řízení dle služebního zákona rozhodnuto znovu. Tzn., že Erik Geuss zůstává v pozici ředitele ČIŽP na základě jeho jmenování z roku 2014 ministrem životního prostředí dle zákoníku práce," uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Práce pro soud
Resortní právníci ale nejspíš nepřečetli Postráneckého verdikt až na poslední osmadvacátou stránku. Poslední větou totiž Postránecký jednoznačně říká, že Geuss coby ředitel inspekce končí. Postráneckého formule přesně zní: "Dnem nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu, tj. doručením účastníkům řízení, přestává být účastník řízení č.1 (Geuss - pozn. aut.) ředitelem ČIŽP."
Postránecký ve svém rozhodnutí, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici, navíc jednoznačně sdělil, že se Geuss už ani novým ředitelem stát nemůže, protože podle zákona o státní službě se nemůže zúčastnit výběrového řízení. Postránecký napsal: "Státní tajemník na ministerstvu životního prostředí bude v novém řízení postupovat tak, že opětovně posoudí žádosti všech účastníků výběrového řízení a žádost účastníka řízení č.1 (Geuss - pozn. aut.) z výběrového řízení vyřadí z důvodu nesplnění podmínky zákona o státní službě."
Postup Geusse i ministerstva životního prostředí se příliš nezdá ani ministerstvu vnitra. "Náměstek ministra vnitra pro státní službu nepovažuje řešení zvolené ministerstvem životního prostředí za optimální, nicméně do pracovněprávních vztahů nemůže přímo zasahovat," sdělila ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Kauza Geuss bude mít každopádně ještě pokračování. Ředitel-neředitel inspekce se totiž rozhodl obrátit na správní soud a doufá, že ho ve funkci ponechá.
Geuss řekl, že soud by měl do 21. září rozhodnout, zda uloží předběžné opatření, kterým by Postráneckého rozhodnutí "zmrazil" do doby, než vynese konečný verdikt. "Věřím, že soud opatření uloží, protože to jinak nedává smysl. Mám se z důvodu procesní opatrnosti zdržet úkonů služebního orgánu. Funguji nadále jako ředitel. Rozhoduji, ale nemohu podepisovat spisy služebního charakteru, což očekávám, že bude dělat pan tajemník z ministerstva životního prostředí Landa," sdělil podle ČTK Geuss.
Milionové škody?
Porušení nového služebního zákona, kterého se jako první dopustilo ministerstvo životního prostředí, přitom může daňové poplatníky přijít pěkně draho. Na miliony korun. Když na konci roku 2014 jmenoval ministr životního prostředí Richard Brabec ředitelem České inspekce životního prostředí Erika Geusse, nový šéf záhy provedl rozsáhlou personální čistku. Odešlo například pět z deseti oblastních ředitelů nebo podstatná část právníků v pražské centrále inspekce.
Mnozí z odvolaných pracovníků inspekce jsou přitom přesvědčeni, že jejich výpovědi byly neoprávněné, protiprávní a někteří se bezprostředně poté, co museli ze svých funkcí odejít, rozhodli bránit u soudu. A nyní chtějí využít i aktuálního Postráneckého rozhodnutí o Geussově sesazení z čela inspekce. Pokud by uspěli, stát by jim musel vyplatit ušlou mzdu, což mohou být stovky tisíc korun. Teoreticky se ovšem může stát i to, že budou po státu požadovat navrácení milionů firmy, kterým inspekce pod vedením nezákonně jmenovaného ředitele Geusse udělila pokuty za znečištění životního prostředí.
Geuss teď navíc organizuje výběrová řízení na obsazení významných míst na inspekci. Všichni neúspěšní zájemci nyní budou moci soutěž napadnout - právě kvůli tomu, že byl Geuss od počátku svého jmenování v čele inspekce nezákonně.
Neslyšící ministr
Ministerstvo životního prostředí se do těchto potíží dostalo i přesto, že na možné porušení zákona při jmenování Erika Geusse bylo opakovaně upozorňováno. Úřad to však odmítal. "Jmenování Erika Geusse bylo podle nás v souladu s platnými právními předpisy," opakovaně tvrdilo vedení ministerstva. Jenže pochybení se úřad dopustil už na začátku.
Šéf resortu Brabec usadil Geusse do křesla ředitele inspekce v prosinci 2014 podle "starého" zákoníku práce, přestože v tu dobu se měl řídit už novým zákonem o státní službě, na což upozorňovalo i usnesení vlády, jejímž je Brabec členem.
Toto pochybení posléze potvrdil v dopise ministerstvu i nejvyšší státní úředník Josef Postránecký: "Po posouzení dostupných podkladů týkajících se jmenování pana Ing. Erika Geusse, PhD., ředitelem České inspekce životního prostředí jsem učinil závěr, že obsazení tohoto služebního místa po 6. listopadu 2014 neproběhlo podle zákona o státní službě, přestože se tak dle mého názoru stát mělo."
Ministr Brabec přitom jako všichni ostatní ministři dostal podle Postráneckého několik dní před jmenováním Geusse do čela inspekce dopis z ministerstva vnitra s upozorněním, že už platí nový služební zákon. Jenže Brabec se toho nedržel a Geusse uvedl do ředitelské funkce ještě podle starého zákoníku práce.
