Stehlíková přesvědčuje Romy: <span>Nezneužívejte azyl</span>

Domácí
12. 9. 2008 21:48
Občané by měli hledat ochranu před pronásledováním u orgánů své země.
Občané by měli hledat ochranu před pronásledováním u orgánů své země.

Občané by měli hledat ochranu před pronásledováním u orgánů své země.Už čtyřista šedesát šest českých Romů požádalo v Kanadě o azyl. Přesto se ministryně  Džamila Stehlíková neobává, že by Češi zase potřebovali pro cesty za oceán víza. A chystá se Romům vysvětlit, aby nezneužívali azylu.

Hrozba, že by Kanada opět zavedla víza pro české turisty, přivedla k jednacímu stolu zelenou ministryni Džamilu Stehlíkovou a zástupce Romů.

"O azyl by měli žádat jen lidé, kteří jsou v nebezpečí nebo dlouhodobě perzekvováni. Každý občan by měl hledat ochranu před pronásledováním především u orgánů vlastní země," řekla Stehlíková. Romy chce informovat o možnostech, kam se mají se svými problémy obrátit. Ovšem ani ona, ani Rada pro záležitosti romské komunity netuší, jak to provedou.

"V této věci nic konkrétního usneseno nebylo," potvrdil pro on-line deník TÝDEN.CZ místopředseda Rady Jan Litomiský. Podle něj by měli Romy informovat jejich aktivisté nebo nevládní organizace.

Romové se necítí bezepčně. Nejvíce se bojí neonacistů.Romové ovšem stále poukazují na to, že se v Česku necítí bezepčně. Nejvíce se bojí neonacistů. "Ohrožují nejen nás, ale celou demokracii," říká jeden z členů Rady, romský aktivista Ivan Veselý. Romové mají strach zejména z neonacistických demostrací a pochodů. Veselý podotýká, že policie ne vždy využívá svých pravomocí a proti neonacistům nezasahuje.

"Policejní reforma způsobila, že odešli policajti, kteří tomu rozuměli, a místo nich tam jsou teď mladý ucha," nebere si servítky Veselý. Aktivisté se chtějí sejít s ministrem vnitra Ivanem Langerem a budou po něm požadovat kroky k zajištění větší bezpečnosti.

Omezit neonacistické srazy chce i Stehlíková, pomocí novely shromažďovacího zákona. "Chceme rozšířit seznam míst, kde nebude možné se shromažďovat," říká Stehlíková. Navrhuje zákaz demostrací například v blízkosti hřbitovů, pietních míst nebo synagog. Dále chce prodloužit dobu, kdy musí úřady rozhodnout o povolení shromáždění, místo současných tří dnů by to mělo být pět.

Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ