Česká diplomacie si za působení v loňském roce zasloužila od týmu analytiků Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) trojku. Nejhůře hodnotí AMO ve zveřejněné ročence visegrádskou spolupráci a její nekonstruktivní postup při hledání řešení uprchlické krize. Kritiku si Česko podle AMO zaslouží také za postup v Sýrii, kde pokračuje ve stycích s režimem prezidenta Bašára Asada. České zahraniční politice také chybí silný lídr. Podle hodnocení analytiků jím není ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ani premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD). Dává to prostor prezidentovi Miloši Zemanovi nebo vicepremiérovi Andreji Babišovi.
V celkovém hodnocení vytýkají experti české diplomacii nedostatečnou aktivitu. "Důležitým otázkám se věnovala ČR pozdě, pokud vůbec, a v obvykle silných tématech, jako je východní partnerství nebo lidská práva, bylo českou diplomacii slyšet jen málo," píše se v publikaci. Slabinou bylo i nepředvídatelné, mnohdy obstrukční jednání představitelů Česka.
Jako příklad selhání české zahraniční politiky uvádí AMO visegrádskou spolupráci. V loňském roce se důrazně postavila proti zavedení relokačního mechanismu, kterým si státy EU měly rozdělit uprchlíky z Řecka a Itálie. "Visegrádská skupina se v Evropě stala symbolem nesolidárního přístupu. Způsobil to zejména její postoj k řešení uprchlické krize a reformě Společného evropského azylového systému, který přispěl k prohlubování příkopů mezi členskými zeměmi EU," hodnotí experti.
Podle ředitele AMO Víta Dostála mohlo Česko v roli předsednické země V4 odmítnout ostrou antiimigrační rétoriku Maďarska a Slovenska, která často mířila na klíčového českého spojence Německo a partnery v EU. "České předsednictví Visegrádu má tedy hlavní podíl na toxikaci visegrádské značky. Měli jsme to ve svých rukou," řekl Dostál.
Zeman s Babišem jako neřízené střely
Neméně špatný výkon Česko podle ročenky předvádělo ve vztahu k Rusku. "Podstatnou měrou se o nečitelnost pozice ČR k Rusku zasadil prezident Zeman. Zveličováním negativních dopadů sankcí na naši ekonomiku, ospravedlňováním anexe Krymu či vřelými kontakty s ruskými politiky prezident opakovaně podrýval vládní linii," uvedli editoři publikace.
Právě Zeman společně s vicepremiérem Babišem uchopili zahraničněpolitická témata na domácí scéně. "Oba si přitom počínali nevypočitatelně, oportunisticky a destrukčně," uvádí se v publikaci. Předseda vlády ani ministr Zaorálek nebyli schopni jejich rétorice čelit. Zejména prezident podle AMO přispěl k tomu, že české společnosti chybí věcná a informovaná debata o zahraničněpolitických tématech. Hlava státu i některé strany svými prohlášeními jitří emoce a zneužívají obavy lidí v předvolebním boji.
"Politici by měli mít na paměti, že pokud chtějí Českou republiku zdárně provést dnešní turbulentní dobou, budování ustrašené společnosti jim z dlouhodobého ani krátkodobého hlediska nepomůže," uvádějí editoři publikace Vít Dostál a Tereza Jermanová.
Podle Dostála příklady z jiných evropských zemí ukazují, že je možné vést debatu o zahraniční politice věcně a zároveň neztrácet podporu občanů. Potvrzuje to podle něj trvající vysoká důvěra Slováků v prezidenta Andreje Kisku a vítězství Alexandera van der Bellena v rakouských prezidentských volbách.
V 11. vydání své ročenky AMO českou diplomacii chválí za spolupráci s Německem nebo Polskem či za zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. V žádné z hodnocených oblastí ale ČR nedosáhla na jedničku. Nejlépe si vedla ve vztazích s Jižní Koreou a při vyjednáváních o podmínkách setrvání Británie v EU. Ta však přišla vniveč ve chvíli, kdy se Britové v referendu rozhodli, že z EU vystoupí.
