Václav Klaus v úterý předstoupí před Ústavní soud, aby tam zabránil "narušování demokracie". Jednání o Lisabonské smlouvě je pro něj zásadní: ústavní popření smlouvy by znamenalo velké vítězství v jeho dlouholetém euroskeptickém boji. Bylo by to ovšem poprvé, kdy by Klaus v Brně uspěl.
Nejdřív bojoval proti Evropské ústavě, poté, co nebyla přijata a nahradila ji Lisabonská smlouva, se logicky soustředil na ni. Český prezident Václav Klaus vydává velmi mnoho energie na to, aby dostál svému odhodlání být razantním euroskeptikem.
V jednací síni Ústavního soudu před plénem všech patnácti soudců tak bude nejspíš znovu opakovat, že "Lisabonská smlouva znamená zásadní posun v míře svrchovanosti naší země".
"Češi sdílejí názor Irů a vzhledem k naší komunistické minulosti jsme extrémně citliví na myšlenky svobody a demokracie a možná jsme přecitlivělí na snahu narušovat demokracii," řekl k tomu český prezident letos 11. listopadu v Dublinu. Bylo to v době, kdy se původně mělo u Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě jednat. Zasedání pléna muselo být nakonec odročeno kvůli Klausově cestě - zrovna totiž děkoval Irům za jejich odmítavý postoj. Irsko je jedinou zemí kromě Česka, která Lisabonskou smlouvu dosud neratifikovala.
Klaus tam České republice zase po nějaké době zajistil i místo na stránkách evropských deníků: svá pochvalná slova totiž Klaus pronesl na schůzce, která se irské vládě ani trochu nelíbila. Prezident se setkal s vůdčí postavou irských odpůrců lisabonské smlouvy Declanem Ganleym, který vynaložil velké úsilí a peníze, aby irské červnové referendum dopadlo odmítavě.
Vztah ke komunistické minulosti, kterou na dublinské schůzce zmínil, pak Klaus minulé pondělí názorně předvedl: poprvé za své politické působení se nezúčastnil se ani jedné akce k výročí 17. listopadu. Ten den odpočíval, ale měl i další důvod, proč potřeboval volný den. Chystal si své vystoupení u Ústavního soudu.
Pokud by Ústavní soud v úterý skutečně došel k závěru, že Lisabonská smlouva je v rozporu s českou ústavou, bylo by to první Klausovo vítězství u této instituce. V roli nejvyššího ústavního činitele prohrál Klaus v minulosti spor, v němž odvolal z místa šéfky Nejvyššího soud Ivu Brožovou. Udělat to nesměl. A ještě hlouběji v minulosti, v době opoziční smlouvy, tady jemu a Miloši Zemanovi nevyšla změna volebního zákona, kterou by z politické hry vyšachovali malé strany.
A jestli Ústavní soud rozhodne ve prospěch nové euroústavy? I na to je prezident připraven. V rádiu Česko zmínil, že je připraven Lisabonskou smlouvu podepsat tehdy, až ji uznají i Irové.
Foto: Lucie Pařízková, Petra Mášová, ČTK
