Celkem třiadvacetkrát loni prověřovaly české úřady občanskodemokratického exministra vnitra Ivana Langera.
Firmy či lidé, kteří mají zřízenou datovou schránku, se totiž právě v těchto dnech dozvídají, kdo a za jakým účelem je lustroval. Přehled jim rozesílá zdarma a poprvé automaticky ministerstvo vnitra na základě záznamů v takzvaném systému základních registrů.
Veřejná správa se tak svým způsobem ocitá pod kontrolou občanů. "Jde o výpis za kalendářní období. Označen je jako Záznam o využívání údajů v registrech," říká mluvčí resortu Pavel Novák. Datových schránek patřících fyzickým a právnickým osobám je v současnosti v Česku něco přes 450 tisíc; přesně tolik výpisů je vystavováno.
Faktem je, že tyto informace jsou dost maskovány a z pohledu laika se čtou nesnadno, ale pro nasazení brouka do hlavy plně postačují, což se přihodilo i Langerovi. Časopisu TÝDEN ukazuje svůj výpis, jenž mu byl doručen jako fyzické osobě, a vyjmenovává, kdo všechno se o něho zajímal: "Finanční ředitelství, ministerstvo financí, ministerstvo vnitra, zdravotní pojišťovna, ministerstvo dopravy, statutární město Olomouc."
Langera proklepli v Budějovicích
Exministra nadto zaráží případ, kdy si ho v registru obyvatel 26. října 2012 v 10.24 hodin prokleplo statutární město České Budějovice "Já ale s Budějovicemi nemám vůbec nic společného a ani jsem tou dobou v okolí neprojížděl autem. Navíc kdyby to bylo lustrování v rámci nějaké přestupkové agendy, tak předpokládám, že už bych byl dávno obeslán," míní Langer. Nyní se chystá vyžádat si od města další podklady.
Pokud mát totiž adresát výpisu jakékoli pochybnosti o oprávněnosti přístupu úřadů ke svým údajům, může se obrátit přímo na příslušný subjekt s žádostí o poskytnutí doplňujících informací. "Toto právo mu přísluší ze zákona," vysvětluje mluvčí Novák. Případně může podat též stížnost na Úřad pro ochranu osobních údajů ČR, jestliže by byl přesvědčen, že úředníci překročili svoji pravomoc. "Kdybych měl pochybnosti, tak to samozřejmě udělám," konstatuje Langer, jenž si jinak systém, který sám pomáhal prosadit, chválí.
"Na rozdíl od minulosti, kdy si o vás mohl stahovat osobní data kdokoli, aniž byste o tom věděli, jde o posun," doplňuje exmistr. Na otázku, jak je systém zabezpečen, Novák odpovídá: "Vzhledem k rozsahu odesílaných informací i datových zpráv ministerstvo vnitra i správa základních registrů už od ledna 2013 testovaly jak funkčnost služby, tak její zabezpečení." Faktem je, že systém neprovázely žádné zásadnější problémy jako třeba v předchozích měsících stále kolabující registr vozidel.
Stránka za 30 korun
Občan, jenž nemá datovou schránku, si může dát za poplatek u přepážek CzechPoint záznamy tohoto typu vytisknout. Zaznamenávají třeba i dotazy při vystavování nových občanských průkazů nebo změně registrační značky vašeho automobilu. "Hypoteticky byste tímto způsobem mohli zjistit, že si třeba nějaký policista prověřoval vaše trvalé bydliště, aniž vás někde skutečně fyzicky kontroloval," shrnuje Novák. Jedna stránka výpisu vyjde zhruba na 30 korun. Vedle typu zjišťované informace a jejího účelu si přitom rovněž můžete nechat udělat i podrobnější výpis. Nejde pouze o záznamy vyžádané z registru obyvatel. Podobně si můžete zjistit například u právnické osoby vedené v registru osob, zda se o vás zajímala třeba daňová správa.
Jak je ale systém chráněn proti tomu, aby nenarušil vyšetřování policejního orgánu, respektive aby se případný pachatel trestné činnosti nedozvěděl, že si o něm policisté zjišťují informace, a nezačal zahlazovat stopy? Langer ujišťuje, že "když policie nebo orgány činné v trestním řízení zjišťují tyto informace, systém běží podle jiného režimu". Nicméně někteří informatici upozorňují na riziko zneužití kumulovaných dat na jednom místě, na hrozbu "Velkého bratra", což ale Langer vylučuje.
eGovernment
Základní registry jsou celkem čtyři - registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Registr obyvatel sjednocuje údaje z dosavadních evidencí obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů a informačního systému cizinců. Celý projekt, který byl spuštěn loni 1. července, již stál přes dvě a půl miliardy korun, větší část byla placena z evropských prostředků. Je součástí takzvaného eGovernmentu.
"Málokdo si pod tímto slovem dokáže představit něco konkrétního. Zavedení elektronického úřadování se ale stalo jedním z hlavních cílů Česka. Jde nejen o to, aby veřejná správa probíhala elektronicky, ale aby probíhala i efektivně a přehledně. Aby mezi úřady obíhaly dokumenty, nikoli lidé. A tak se narodil eGON," vysvětluje Langer s tím, že nechápe, proč dnes například stát vynakládá desítky milionů korun na rozvoz maturitních otázek. "Šlo by je naprosto bez problému posílat do škol přes datové schránky. Z té miliardy a půl, co státní maturity stály, se mohly nakoupit školám kvalitní tiskárny. Podobné je to v elektronizaci zdravotnictví, kde by se díky datovým schránkám daly ušetřit nemalé prostředky."
Projekt eGON bývá přirovnáván k živému organismu: má prsty, kterými získává podněty od občanů a díky nimž lze získat výpisy z rejstříku trestů, obchodního a živnostenského rejstříku či bodového hodnocení. To jsou pracoviště CzechPoint. Dále musí mít jednotnou oběhovou soustavu, to je nové pojetí jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy - datové schránky.
"Musí mít také srdce, jež je nezbytným orgánem každého živého organismu, a to je zákon o eGovernmentu. A musí mít mozek, což jsou centrální registry," uzavírá Langer s tím, že jde o největší IT projekt v historii Česka a největší reformu státní správy od dob Marie Terezie.
