Reakce
Vláda schválila strategii integrace Romů

Vláda v pondělí schválila strategii romské integrace do roku 2020. Materiál obsahuje opatření ve vzdělávání, bydlení, zaměstnávání či v bezpečnosti, která mají pomoci zvrátit dosavadní nepříznivý vývoj a zhoršování situace Romů a srovnat jejich podmínky s ostatními obyvateli. Schválený dokument odmítla expertka opoziční ODS Lenka Kohoutová. Podle ní není možné jednu menšinu upřednostňovat.

Česko má koncepce k řešení situace Romů od konce 90. let. Poslední se týkala let 2010 až 2013. Strategie má na ni navázat a nepříznivý trend zlomit. V republice totiž přibývá ghett, v nichž žijí převážně Romové. V těchto chudinských lokalitách bydlí třetina romské populace, tedy kolem 80. tisíc lidí. Zatímco v roce 2007 bylo těchto míst kolem 300, podle expertů by jich nyní mohlo být o stovku víc.

"Hlavním cílem strategie je samozřejmě překonat ten poměrně zásadní především sociální, ale i kulturní problém, který tady s integrací je. Zhruba třetina romské menšiny je postižena sociálním vyloučením. I na zbylé dvě třetiny, které žijí integrovaně, situace poměrně závažným způsobem dopadá," oznámil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle něj je integrace ale "dvoustranná záležitost", podílet se na ní musí romská menšina i většinová společnost.

Podle Kohoutové se nynější vláda k menšinám chová nerovně, žádné jiné minoritě nevěnuje takovou pozornost jako Romům. ODS to považuje za nepřijatelné, vytvářejí se tak prý jiná pravidla jen pro někoho. "Pokud se Romové budou chovat podle běžných, společností daných pravidel, ani většinová společnost je nebude odmítat," míní Kohoutová. Podle ní si Dienstbier jen "vymýšlí práci, aby ukázal důležitost svého úřadu".

Česko přitom dlouhodobě čelí kritice domácích ochránců lidských práv i mezinárodních organizací, že Romové nemají stejné podmínky jako ostatní. Podle zahraničních monitorovacích zpráv mají horší přístup ke vzdělání či k bydlení, bývají i terčem diskriminace.

Podle strategie by romské děti už neměly končit ve "zvláštních školách", tedy v praktických školách pro lehce mentálně postižené. Měly by se začlenit do běžných škol. Ministerstvo školství má do konce příštího roku navrhnout "systém efektivní podpory" pro školáky z chudších romských rodin, aby mohli jezdit na lyžařský výcvik či do školy v přírodě a chodit do kroužků. Do konce letoška by měl být hotový i návrh na zajištění stravování romských žáků. Zvýšit by se měla také suma na stipendia pro romské středoškoláky a vysokoškoláky.

Zvednout se má i podpora na dotovaná pracovní místa, do konce roku to má zajistit resort práce. V oblastech s ghetty se mají víc využívat veřejně prospěšné práce. Víc peněz má plynout do stáží romských studentů a absolventů. Podporu má mít sociální podnikání.

Obyvatelé ghett by se měli také lépe dostat k sociálním službám. Dienstbier má zajistit dostatečné financování pro programy terénní práce a předcházení sociálnímu vyloučení.

Romské organizace a romští aktivisté by se měli zapojit do protidrogové prevence. Zdravotníci, policisté či úředníci by se měli připravovat na práci s menšinami. Soudní poplatky u antidiskriminačních žalob mají klesnout na 1000 korun. Počítá se s kampaněmi proti nenávisti a na podporu tolerance.

Dienstbier má pravidelně mapovat zastoupení Romů a Romek v zákonodárných a poradních pozicích. Příslušníci menšiny by se měli dostat do všech pater veřejné správy. Konat by ses měl nábor do státní služby, a to třeba mezi romskými středoškoláky.

Strategie počítá také s ukončením provozu velkovýkrmny vepřů u pietního místa romského holokaustu v Letech u Písku, kde za protektorátu stával tábor. Ministr pro lidská práva a resort kultury mají do konce roku 2018 podniknout kroky, které by k tomuto cíli vedly. "Přes obtížnost nalezení vhodného řešení je nezbytné se o něj pokusit, protože stávající situace není akceptovatelná," uvádí strategie. O druhý areál v Hodoníně u Kunštátu, který nyní spravuje pedagogické muzeum s Komenského knihovnou, by se mělo v budoucnu starat Muzeum romské kultury. Ocenění Roma Spirit za přínos k vzájemnému soužití by mohl převzít a financovat stát.

Na integrační opatření chce Česko využít peníze z EU. V příštích letech by mohlo získat miliardy korun, a to ze tří programů. Z programu zaměstnanost, věda a výzkum a z integrovaného operačního, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Peníze v nich na integraci jsou vyčleněny, uvedl už dřív Dienstbier. Příslušné resorty už uzavřely memoranda o spolupráci. Výzvy k podávání žádostí o peníze se budou u všech tří programů koordinovat.