Očima Martina Zemana
Žabomyší starosti reformní vlády

Skoro to začíná vypadat, že koalice žabomyší spory cíleně vyhledává. Když už není na skladě žádné kontroverzní jméno, tak se aspoň rozhoří naprosto nesmyslná tahanice o státního tajemníka pro Evropskou unii. Bude, nebude, nakonec opravdu bude... až jsou z toho tajemníci dva.

Nečasův kabinet provázejí směšné personální dohady od samého vzniku. Vlastně to vypadá, jako by vláda neřešila nic jiného. Ať už šlo o spory o kontroverzního exministra Martina Bartáka, kterého angažoval jako svého náměstka Miroslav Kalousek, ale pak se nemohli s Petrem Nečasem shodnout, čí to je vlastně člověk. Ať už to bylo hledání trafiky pro Radka Johna, který z vlády odcházel, přicházel a zase odcházel. Ať už to byly tahanice o náměstka na vnitru Michala Moroze, což s Johnovou rošádou souviselo. Vyskytla se i další jména, naposledy jsme mohli sledovat absurdní odvolávání (ve skutečnosti povýšení) úředníka na ministerstvu školství Ladislava Bátory.

"Nemáme pověst dobré vlády," připustil nedávno v rozhovoru pro časopis TÝDEN Nečas. Důvod? Povětšinou právě nesmyslné a trapné osobní tahanice, které s jeho vládou veřejnost nejvíc spojuje. Ostatně i již zmiňovaný Kalousek se nechal počátkem léta slyšet, že se lidem nediví, když současnému kabinetu moc nevěří. "Posledních několik měsíců prezentujeme vnitřní rozhádanost o tématech, kterým, upřímně řečeno, já sám přestávám rozumět," řekl. Pěkná sebereflexe. Jenže k čemu je, když se nic nemění.

Nečasův kabinet se dušoval, že bude personálně nejúspornější vládou. Zrušil mimo jiné post šéfa legislativní rady, aby ho do roka a do dne opět oprášil. Nedalo se nic dělat, nějaké místo pro Karolínu Peake se najít muselo. Zrušen byl také někdejší post ministra pro evropské záležitosti. A nyní ho nahradil dvojjediný post státního tajemníka pro EU. Poté co se jím stal přes odpor TOP 09 šéf premiérovy sekce pro evropskou politiku Vojtěch Belling, rozhoupal se ministr zahraničí Karel Schwarzenberg k činu - do téže funkce jmenoval svého prvního náměstka Jiřího Schneidera.

Pánům ministrům asi nestačí, že si už déle než rok dělají ostudu doma, u české veřejnosti. Teď se rozmáchli víc do šířky – usilují o to, aby si jejich "nedobré pověsti" a "vnitřní rozhádanosti" všimli i za hranicemi.