Přestože v Evropě i jinde ve světě existují válečná ohniska, členství v Evropské unii a NATO dává Česku garanci bezpečnosti. U příležitosti 100. výročí zahájení první světové války to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Prezident ocenil působení českých vojáků v zahraničních misích. Podle něj tím splácejí dluh, který Česká republika získala vznikem vlastního svobodného státu.
"V našem okolí existují válečná ohniska, která se mohou přemístit až k nám, nebo mohou významně ovlivnit náš mírový život," řekl v památníku na pražském Vítkově Zeman. Zmínil konflikty v Afghánistánu, Iráku, Mali a na Ukrajině. "Jsem hrdý na to, že v Afghánistánu i jinde naši vojáci, novodobá generace našich veteránů, splácejí dluh, který jsme získali vznikem vlastní svobody, a bojují za svobodu druhých," uvedl.
Slavnostního shromáždění a uctění památky padlých vojáků se kromě současné hlavy státu zúčastnili i bývalý prezident Václav Klaus, premiér Bohuslav Sobotka, někteří ministři, dále zástupci armády a diplomaté.
Po pietní akci na Vítkově se osobnosti v čele se Zemanem přesunuly pod pražský vrch, kde sídlí Vojenský historický ústav. Prezident v něm zahájil výstavu věnovanou životě na frontě v první světové válce. Při té příležitosti řekl, že statisíce převážně mladých mužů v krvavých bitvách války zahynuly často zcela zbytečně kvůli chybným rozhodnutím svých velitelů.
Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) znamenala první světová válka přelom v počtu obětí, zbraní i technologií použitých na obou stranách frontové linie.
Století od vypuknutí jedné z nejkrvavějších válek v podvečer připomenula v katedrále svatého Víta zádušní mše, kterou sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Zúčastnily se jí stovky lidí. Duka během bohoslužby vzpomněl na oběti války nebo ty, kteří ji přežili se zmrzačením. "Nesmíme zapomínat na hrdiny, kteří se nesmyslnému zabíjení vzepřeli a byli za to popraveni," poznamenal také Duka. Zaznělo Requiem Wolfganga Amadea Mozarta.
Desítky lidí po skončení mše ve svatovítské katedrále zapálily svíčky za své příbuzné, kteří ve "velké válce" zahynuli.
První světová válka (do roku 1939 známá jako velká válka) trvala od roku 1914 do roku 1918. Rozbuškou pro hromaděné napětí na kontinentu se stal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914. O měsíc později vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, na obě strany konfliktu se postupně přidávaly další nejen evropské země. První takto rozsáhlý mezinárodní válečný konflikt si vyžádal téměř 17 milionů životů. Spolu s pádem dvou středoevropských monarchií nepřímo pomohl vzniku nových států, mezi něž patřilo také Československo. Podle odhadů ve válce bojovalo na obou stranách konfliktu asi 1,4 milionu Čechoslováků, z toho na 140 tisíc zahynulo.
|
První světová válka (do roku 1939 známá jako velká válka) trvala od roku 1914 do roku 1918. Rozbuškou pro hromaděné napětí na kontinentu se stal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914. O měsíc později vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, na obě strany konfliktu se postupně přidávaly další nejen evropské země. První takto rozsáhlý mezinárodního válečný konflikt si vyžádal téměř 17 milionů životů. Spolu s pádem dvou středoevropských monarchií nepřímo pomohl vzniku nových států, mezi něž patřilo také Československo. Podle odhadů ve válce bojovalo na obou stranách konfliktu asi 1,4 milionu Čechoslováků, z toho asi 140 tisíc jich zahynulo. |
