Teroristické útoky v Evropě jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci, řekl prezident Miloš Zeman při sobotní připomínce 70 let od poválečného založení nových Lidic. Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacisté, se kromě Zemana zúčastnila také britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce.
Oceněn byl i ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij, který převzal lidickou růži za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti.
Zeman upozornil na to, že řadu strůjců evropských útoků měly tajné služby v hledáčku, a nic neudělaly. "To je právě ta zbabělost maskovaná jako multikulturní tolerance," uvedl. Na shromáždění, kde nechyběli přeživší po lidické tragédii, připomněl počínání západních politiků Nevillea Chamberlaina a Édouarda Daladiera, kteří se podle něj obávali pacifistické většiny svých voličů. "Protože se báli malé války, měli nakonec válku velkou," řekl a v analogii k dnešku varoval před zbabělostí.
"Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou," prohlásil prezident, který se v Lidicích setkal s příznivým přijetím. Jeho vystoupení bylo odměněno potleskem, lidé si hlavu státu také fotografovali a mávali i odjíždějící prezidentské koloně. Akci provázelo slunečné počasí, Zeman během programu seděl v nekrytém hledišti, kde čelil ostrým náporům slunce. Thompsonová se před paprsky dokonce kryla deštníkem.
Oslava byla podle starostky Lidic Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. Připomněla, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. Thompsonová se v této souvislosti zmínila o aktivitách britského lékaře a politika Barnetta Strosse, který založil nadaci Lidice budou žít. "Ve své snaze o obnovu Lidic pokračoval a zasadil se například o výsadbu růžového sadu míru," řekla. "Když je spojenec v nouzi, musíme mu přijít na pomoc," doplnila ji Adamsová-Smithová. Podle Zmejevského bylo poválečné obnovení Lidic symbolem těžce vybojovaného vítězství nad zlem.
Nacisté Lidice vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. Podle Kellerové jsou dosud naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí.
Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla vláda hned 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948. Do Lidic se po válce vrátila například Marie Šupíková. "Byla jsem v Ostravě, v roce 1955 jsem se přestěhovala do Lidic, protože mi byl přidělen rodinný dům. Od té doby jsme tady," řekla v sobotu Šupíková.
