"Z hrdinů roku 1968 se nakonec stali zbabělci. Lidem nelze vyčítat, že se podrobili, když je předtím zradily elity, včetně Alexandra Dubčeka," řekl prezident Miloš Zeman při návštěvě výstavy pořádané Jazzovou sekcí k 45. výročí srpna 1968. Poučením pro dnešek je prý volit politiky, kteří nezradí.
"My jsme je v srpnu '68, předtím i potom ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec - a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova - se z hrdinů stali zbabělci," uvedl v krátkém projevu Zeman, který 21. srpen označil za zradu elit, za zradu vedoucích představitelů tehdejšího Československa.
| Události roku 1968 |
| Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků. Invaze a moskevský diktát zastavily takzvané pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo normalizační období, které ukončil až listopad 1989. |
"Nemáme právo vyčítat, že se občané podrobili, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli bohužel nesprávně vzývány jako národní idoly," řekl dále prezident. Zmínil se například o tehdejším prezidentovi Ludvíku Svobodovi, prvním tajemníkovi komunistické strany Alexanderu Dubčekovi a o dalších politicích Josefu Smrkovském nebo Zdeňku Mlynářovi či Oldřichu Černíkovi.
Za jedinou výjimku Zeman označil předsedu ÚV Národní fronty Františka Kriegela, před jehož památkou se prý hluboce sklání. Ten byl jedním z reformistů, kteří byli zadrženi a později eskortováni na území SSSR, jako jediný však odmítl podepsat "kapitulační" moskevský protokol.
Poučení pro dnešek je podle hlavy státu velice prostý: snažit se, aby se po příštích volbách, dostali k moci lidé, kteří nezradí své voliče, i když podle hlavy státu snad nehrozí okupace nebo normalizace.
Zeman při příchodu zavzpomínal i na osobní zážitek ze srpna 1968. "Já jsem byl tehdy na studentské koleji na Jarově a z kolejního rádia jsme pouštěli do všech místností nikoli zprávy Rádia Moldau, ale zprávy tehdejšího legálního rozhlasu, kterému okupanti říkali nelegální."
Prezident přišel do Jazzové sekce těsně před vystoupením v Senátu. I když je to jen přes ulici, přepravila ho z výstavy, kde si stěžoval na bolest nohou, limuzína. Na výstavě nechyběli někteří bývalí ministři jeho někdejší vlády, jako je Jaromír Šling či Eduard Zeman, podívat se přišel též předseda zemanovců Zdeněk Štengl.
Němcová přirovnala události ze srpna '68 k dění ve sněmovně
Vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa si u budovy Českého rozhlasu v Praze připomněli i další představitelé státu, hlavního města i účastníci srpnových událostí roku 1968. Premiér Jiří Rusnok ocenil hrdinství lidí, kteří se postavili proti tankům. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v projevu přirovnala tehdejší hlasování parlamentu o vstupu vojsk k současnému rozpuštění dolní komory. Věří ale prý, že zemi čeká jiný osud.
Vzpomínkové akce k 45. výročí invaze se zúčastnili mimo jiné místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09), náčelník generálního štábu armády Petr Pavel a prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Premiér Rusnok vyzdvihl hrdinství občanů, kteří mnohdy neváhali postavit se nepoměrné přesile. "Stojí za to postavit se násilí, okupaci, lži," řekl. Svět čelí mnoha hrozbám, a je proto nutné "připomínat si vlastní minulost a lidi, kteří riskovali to nejcennější," dodal předseda vlády.
Podle předsedkyně sněmovny události 21. srpnem neskončily. S poukazem na následné schválení smlouvy o dočasném pobytu vojsk na československém území Němcová poukázala na podobné riziko, které podle ní přineslo i současné hlasování o rozpuštění sněmovny. "Jestli podle předpovědí, které říkají průzkumy, bude ústavní většina komunistů a socialistů též ve sněmovně, tak jsme přesně v říjnu 1968 a už jen stačí, aby někdo přišel do sněmovny a přinesl nějaký návrh o normalizaci poměrů v naší zemi, a nevím, jestli se najde těch deset, kteří se zdrží, a čtyři odvážní, kteří budou proti," řekla novinářům.
Na dramatické události zavzpomínal také současný šéf Českého rozhlasu Peter Duhan. "Rozhlasáci z roku 1968 byli nejen profesionálové a patrioti, ale i lidi mimořádně odvážní," uvedl poté, co zazněl dobový záznam rozhlasového vysílaní.
Československý rozhlas se v roce 1968 stal významným centrem odporu proti vojenské invazi, která tehdy na pokyn Moskvy násilně ukončila takzvané pražské jaro. O život přišlo u budovy rozhlasu a v jejím okolí celkem 15 lidí. Srpnové události připomíná pamětní deska u vchodu se sloganem tehdejšího vysílání "Jsme s vámi, buďte s námi".
Výročí si ve středu připomenuli také senátoři v úvodu své schůze. Na návrh předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) uctili minutou ticha památku všech spoluobčanů, kteří "v tehdejších smutných dnech přišli o život a stali se oběťmi této invaze", kdy do tehdejšího Československa "vtrhla zákeřně okupační vojska států Varšavské smlouvy".
Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků.
