Miloš Zeman je v polovině svého prezidentování. Během první poloviny mandátu podnikl řadu zahraničních cest, kromě tradičních návštěv sousedních zemí a zemí EU jeho cesty často mířily do Asie a zaměřují se na podporu českých ekonomických zájmů. Zeman se už ve svém úřadu zviditelnil i mnoha kauzami, většinou spíše negativně. On-line deník TÝDEN.CZ přináší výběr těch nejvýraznějších Zemanových sporů a kontroverzí.
Předvolební kampaň
Zeman byl kritizován za způsob, jakým jeho tým vedl předvolební kampaň. Nejvyšší správní soud (NSS) potom rozhodoval o 119 stížnostech na prezidentské volby, žádné nevyhověl. Soud tak potvrdil Zemanovo vítězství, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti. "Volební výsledek byl takový, že jsme nedospěli k přesvědčení, že kdyby k těmto protizákonnostem nedošlo, že by volby mohly dopadnout jinak," řekl poté soudce Vojtěch Šimíček. Podle časopisu TÝDEN o Zemanově volební kampani řekl: "Označili jsme tři skutečně lživá tvrzení... Nepoužili jsme slovo nepravda, ale lež. Protože to lži byly."
Jmenování vlády Jiřího Rusnoka
Vlnu kritiky vyvolal Zemanův postup při jmenování dočasné vlády po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Vláda v čele s Jiřím Rusnokem vznikla v létě 2013 pouze z vůle prezidenta Zemana přes nesouhlas hlavních politických stran. Vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, ta vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní. Podle řady politiků i odborníků Zeman svým postupem přiblížil český politický systém prezidentskému. Zeman opakovaně prohlásil, že jmenováním vlády chtěl vyvolat předčasné volby. Vláda byla také kritizována za úzké napojení na Stranu práv občanů - zemanovci (SPOZ), ve volbách neúspěšnou.
Jmenování velvyslanců
Už krátce po převzetí úřadu se prezident Zeman dostal do prvních sporů s ústavními činiteli, když s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) nemohli najít shodu na obsazování velvyslanců. Zeman prosazoval na ambasádu v Bratislavě manželku exprezidenta Livii Klausovou a do Moskvy europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Spor zablokoval proces jmenování ambasadorů i v jiných zemích a nakonec skončil až po jmenování Rusnokovy vlády, za které oba Zemanovy návrhy prošly.
Anketa:
Prezident Miloš Zeman je v polovině svého funkčního období. Jak byste oznámkovali jeho výkon na Hradě?
- Jasná jednička. 20%
- Dvojka. 20%
- Průměr, takže tři. 20%
- Čtyřka. 20%
- Propadák, za pět. 20%
Povolební vyjednávání s částí vedení ČSSD
Zeman výrazně zasáhl do situace po předčasných volbách v říjnu 2013, když přijal část špiček ČSSD (strana ve volbách zvítězila, ale získala překvapivě málo hlasů) v čele s místopředsedou strany Michalem Haškem (označovaným v médiích za prezidentova favorita ve straně) bez vědomí předsedy Bohuslava Sobotky. Sobotka situaci označil za vnitrostranický puč, Hašek nakonec rezignoval na místopředsednický post a opustil sněmovnu.
Životospráva a zdravotní stav
Během uplynulého období se často hovořilo i o prezidentovu zdraví. Při odemykání komory s korunovačními klenoty počátkem května 2013 působil Zeman unaveně a nejistě. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. To podpořilo i vyjádření některých přítomných politiků. V srpnu 2013 pak lékaři oznámili, že Zeman trpí onemocněním nervů, kvůli kterému hůř cítí nohy. Potíže souvisejí s cukrovkou druhého typu. Lékaři mu doporučili snížit nadváhu, omezit kouření a více pohybu. Koncem října prezident v noci upadl a poranil si koleno, několik týdnů byl upoután na vozík.
Jmenování profesor
Procedura jmenování profesorů se ostře sleduje od jara 2013, kdy Zeman dlouho odmítal jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho veřejné vystupování. Letos zase odůvodňoval to, že nejmenuje některé profesory, například jejich působením ve strukturách minulého režimu. Zeman, který v rozporu s tradicí začal požadovat změnu způsobu jmenování, vyvolal svým jednáním vlnu kritických hlasů, především z akademických kruhů. Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, odborník na ústavní právo, letos v červnu řekl, že prezident odmítáním jmenovat profesory neplní usnesení vlády a nevyloučil ani soudní řízení.
Vulgarismy
Nečekaný konec měl prezidentův rozhlasový pořad Hovory z Lán, vysílaný od června 2013. V živém vysílání Zeman loni v listopadu opakovaně pronesl hrubé vulgarismy, kvůli kterým se pořadem Českého rozhlasu zabývala vysílací rada. Rozhlas poté přišel s návrhem na předtáčení, což ale Hrad odmítl a Zemanova vystoupení se pak přesunula z veřejnoprávní stanice na soukromou. Kromě vulgarismů však tehdy Zeman přitáhl kritiku i kvůli ostrému odsouzení ruské umělecké skupiny Pussy Riot.
Kancléř Mynář
Zemanův kancléř Vratislav Mynář dodnes nemá bezpečnostní prověrku. Mynář také dlouhou dobu tajil své příjmy, otálel s podáním majetkového přiznání a například loni vyvolal diskusi jeho nákup vily v pražských Strašnicích, který byl podle odborníků podezřele levný. Zeman je kritizován především za to, že se Mynáře při všech kontroverzních situacích zatím zastal.
Cesta do Číny a do Ruska
Zeman sklidil kritiku za loňské říjnové vystoupení v čínské televizi, kde mimo jiné prohlásil, že jel do Číny nikoliv proto, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naučil, jak stabilizovat společnost. Prezident byl kritizován i za to, že se do Česka vrátil letounem pronajatým soukromými společnostmi PPF a J&T. V souvislosti s cestou do Ruska na oslavy 70. výročí konce druhé světové války letos v květnu pak byl kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu a podpoře povstalců na východě Ukrajiny bojkotovala většina západních lídrů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil.
Kritika Ferdinanda Peroutky
Spory začaly, když Zeman letos v lednu na pražském fóru k holocaustu hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu. "Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman," řekl tehdy. Článek, který podle odborníků Peroutka nikdy nenapsal, se pak jeho kanceláři nepodařilo dohledat. Peroutkova vnučka Terezie Kaslová v dubnu kvůli Zemanovým výrokům zažalovala stát.
| Zeman šokoval "finlandizací" Ukrajiny či názorem na inkluzi |
|
- "Má první kritika současné EU směřuje k takzvané měkké politice, která mi připomíná appeasement ve 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu... Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání." (Přednáška na Humboldtově univerzitě v Berlíně, 27. června 2013)
- Na konferenci k desátému výročí vstupu Česka do EU Zeman řekl, že EU i NATO by měly podniknout velmi razantní, preventivní akce, aby odstrašily Rusko od rozšíření vojenských akcí do dalších oblastí Ukrajiny, případně i Moldavska, a připomněl, že je proti zavádění sankcí, blokád a embarga. "Jsem ale pro účinné a velmi razantní, v mnoha případech i preventivní akce. Protože prevence je vždy levnější než následné hašení požáru," řekl s tím, že věří, že EU i NATO najdou odvahu k odstrašujícím akcím, které by Rusko odradily od dalších akcí na východě Ukrajiny, a že má obavy z rozpoutání řetězové reakce, kdyby ruské jednotky vstoupily na východní Ukrajinu. Prezidentův mluvčí poté upřesnil, že Zeman neměl na mysli vojenský zásah NATO vůči Rusku. (11. dubna 2014)
|
