Evropa jako by prohrávala boj s terorismem. Útoky se odehrály ve Francii, Německu či v Belgii, lidé je viděli takřka v přímém přenosu. Už ovšem neviděli, kolik útoků zmařily zpravodajské služby. Možná jich je dokonce víc než těch vykonaných. Jenže veřejnost se o tom nedozví, nebo až s mnohaletým zpožděním.
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière na konci července v rozhovoru pro Der Spiegel prohlásil, že "žádná demokratická země na světě není v pozici, ve které by byla schopna zabránit každému zločinu, každému masakru a každému teroristovi v jeho útoku". Jen o pár dní později s výkřikem Alláhu akbar napadl mačetou 33letý Alžířan Cháled Babúri v belgickém Charleroi dvě policistky. Jednu vážně zranil v obličeji, pak ho zastřelil jiný policista.
Skutečně je Evropa bezbranná? Anebo je to tak, že se o spoustě odhalených a zneškodněných útocích veřejnost nedozví, protože o nich zpravodajské služby mlčí? "Je pravda, že hlavním důvodem, proč nelze o drtivé většině zpravodajských operací veřejně mluvit, je ochrana zpravodajských důstojníků a agenturních zdrojů - tedy spolupracovníků, kteří službě pomáhají," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ někdejší zpravodajec oslovený redakcí, jenž si přál zůstat v anonymitě. "Leckdy i sebemenší zmínka o něčem konkrétním může tyto lidi dekonspirovat a vážně ohrozit jejich život," dodal.
Veřejnost se tak třeba ani nedozví počet úspěšných operací. Ven se možná dostane jen zlomek odhalených útoků. Mimochodem: na konci července provedla belgická policie rozsáhlou protiteroristickou akci, při níž zadržela desítku osob včetně dvou bratrů z Valonska, kteří prý chystali teroristický útok. Jeden z nich pak skončil ve vazbě.
Mluvčí české Bezpečnostní informační služby Jan Šubert potvrdil, že o většině akcí nesmí služba informovat. Pro TÝDEN.CZ připomněl pouze tři případy staré deset a více let, u nichž už nehrozí prozrazení informačních zdrojů.
První se odehrál v létě 2004, kdy BIS zjistila, že trojice osob arabského vzhledu žijících ve Španělsku má zájem získat v Česku nebo okolních zemích výbušniny a zbraně. Zpráva se ukázala jako věrohodná, proto čeští zpravodajci navázali spolupráci se španělskými kolegy, kteří následně zadrželi konkrétní lidi. "Podařilo se zamezit teroristickému útoku, který se měl odehrát v některé evropské zemi," tvrdí Šubert.
Druhý případ je z podzimu 2006, kdy BIS dostala varování od partnerských služeb, že se chystá útok na židovské objekty. "Informace byla velmi věrohodná, ale nebyla úplně detailní, neuváděla přesný den a hodinu. Nebylo tedy možné, aby policie připravila přesně cílenou a skrytou obranu. Nicméně policie přijala rázná, účinná, i když viditelná opatření, a k útoku nedošlo. Je třeba říct, že teroristé se někdy rozhodují i podle toho, zda se ta či ona země umí efektivně bránit a dává to zřetelně najevo," vysvětlil Šubert.
Třetí případ je z let 1999 až 2003 a nešlo v něm o nic menšího než o zastavený útok na Rádio Svobodná Evropa. BIS zjistila, že pražskou budovu rádia a její okolí sledují příslušníci irácké zpravodajské služby DGI. Na podzim 2000 pak BIS byla svým zdrojem upozorněna, že Saddám Husajn dal své tajné službě pokyn násilně narušit irácké vysílání Svobodné Evropy a na tuto operaci uvolnil i značné peníze.
"Druhou zásadní informaci jsme dostali na schůzce s naším zdrojem v květnu 2002. Podle této zprávy měl být útok veden z okna jednoho z domů v protilehlé Washingtonově ulici. A bylo řečeno, že irácká tajná služba hodlá ve vybraném domě zakoupit nebo si pronajmout byt s vhodně situovanými okny," uvedl mluvčí Šubert.
Třetí důležitá informace následovala na schůzce v konspirativním bytě v dubnu 2003. Zdroj prozradil, že v budově irácké ambasády - někde v garáži nebo ve sklepě - jsou schované zbraně, včetně malé, mobilní rakety. Na konci dubna pak irácká ambasáda dobrovolně vydala 11 pistolí, 6 samopalů, 200 nábojů, a hlavně zmíněnou malou raketu - ruční protitankovou střelu RPG-7.
Informace o podobných hrozbách nepřicházejí od partnerských služeb jen do Česka, ale i ven. "BIS se podařilo získat a předat 'horké' informace, jejichž využití ve svém důsledku zamezilo několika možným teroristickým útokům v evropských zemích," uvedl mluvčí Jan Šubert. Jakékoli bližší informace ovšem odmítá sdělit.
