Poslanec Berkovec: Krym? Lid vyjádřil názor, Čechů se neptali

Domácí
19. 3. 2014 19:30
Hlasování o budoucnosti Krymu. Volební místnost v Bachčisaraji.
Hlasování o budoucnosti Krymu. Volební místnost v Bachčisaraji.

Paralely s událostmi v Československu v roce 1938 nejsou v souvislosti se současnou na Ukrajině na místě, domnívá se poslanec Stanislav Berkovec (ANO 2011), který se coby pozorovatel zúčastnil nedělního referenda o nezávislosti Krymu. "Stejně tak bychom se mohli ptát, jak to bylo v roce 1919 s připojením Podkarpatské Rusi k Československu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Berkovec.

Anketa:

Bude pro vás poloostrov Krym atraktivnější turistickou destinací, když bude součástí Ruské federace?

"Ty paralely nejsou ve všem srovnatelné. Když půjdete ještě dál, tak v roce 1919 do Podkarpatské Rusi, tak oni také chtěli k nám, k Československu. A proběhlo to tehdy, pokud vím, bez referenda a nikdo neříká, že Tomáš Garrigue Masaryk v tomto ohledu porušil mezinárodní právo," míní Berkovec. "Netroufám si porovnávat ty nacionalistické snahy tam - které tam samozřejmě jsou - s rokem 1938," konstatoval Berkovec. "Nedokážu posoudit, jestli je to v souladu s ukrajinskou ústavou, ale faktem je, že tam ti lidé řekli svůj názor. Když se rozdělovalo Československo, nikdo referendum neudělal," popisuje svůj názor na to, zda hlasování lidu a to, co s ním souvisí, je legitimní.

"My jsme přijali takovou poměrně odlehlejší oblast. Měli jsme možnost jezdit po celé té oblasti, navštívili jsme asi osm míst," popisuje svou účast na dohledu nad referendem Berkovec. "Náš dojem byl takový, že to všude probíhalo velmi korektně, oni velmi na to dbají. Mně se líbilo, že ukrajinská milice, policie se chovala velmi korektně a že velmi důsledně stála jakoby na dohled té místnosti, ne že by Rusové na to dohlíželi," popisuje svůj dojem z referenda, kde podle něj byla účast větší než při normálních volbách. "Byl tam všude klid, nikdo na nás nikde nemířil," dodává.

Lidé na Krymu se podle něj chtějí připojit především z ekonomických důvodů. "Říkají, že teď se jim tam žije špatně. Slibují si od toho, že ekonomicky to pro ně bude lepší, Rusko je pro ně silnější partner. Je u nich znát silná nostalgie, Říkají, že se měli lépe za Sovětského svazu," řekl Berkovec. S lidmi, kteří se odmítali referenda zúčastnit, prý však neměl z časových důvodů možnost hovořit.

Poslanec ANO Stanislav Berkovec (na snímku z roku 2004).Berkovec se mise zúčastnil spolu se dvěma dalšími českými politiky - Milanem Šarapatkou (ÚSVIT) a Miloslavem Souškem (ČSSD) - v okamžiku, kdy tato účast byla znemožněna oficiálním pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Já jsem vždycky jezdil na válečné mise a to se o mně ví. Asi díky tomu jsem dostal tuto nabídku a já jsem ji samozřejmě využil, protože jsem chtěl zjistit, co se tam opravdu děje," odůvodňuje svou účast Berkovec.

Spolu s nimi tam v tu dobu byli i další evropští politici, například belgický pravicový extremista Luc Michel, členové radikálně pravicové a populistické Svobodné strany Rakouska Johannes Hübner a Johann Gudenus, francouzský extremista a lepenovec Aymeric Chauprade, maďarský nacionalista Béla Kovács či lotyšští proruští politici Tatjana Ždanoka a Miroslav Mitrofanov. "V naší misi, co jsem zaregistroval již na letišti v Moskvě, to bylo velmi pestré. Byli tam lidi z Kypru, Kanaďané, Italové. Mluvil jsem s Maďary a Poláky, které můžete jen velmi těžko podezřívat z nějaké přílišné lásky k Rusku. Naopak byli velmi kritičtí," okomentoval pro Aktuálně.cz své složení delegace Berkovec.

Autor: - pcl -Foto: archiv , Max Vetrov

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ