Pravda o hvězdách první republiky: sex, drogy, alkohol

Domácí
8. 1. 2017
Hugo Haas a Lída Baarová v českém filmu Okénko.
Hugo Haas a Lída Baarová v českém filmu Okénko.

Filmy pro pamětníky mají stále obrovskou sledovanost. Snímky staré sedmdesát, osmdesát let pořád přitahují statisíce diváků, které fascinuje i doba, v níž tyto filmy vznikaly. Jak žily prvorepublikové filmové hvězdy? Jak moc se lišily od idealizovaných postav, které sehrávaly na filmovém plátně?

Hugo Haas si dal čáru svého oblíbeného kokainu, naplnil auta ženami a s podobně naladěnými přáteli se vydal v koloně na spanilou jízdu. "Nejčastěji jsme jezdívali na Slapy, Hugo říkával, že sněží," vzpomínala ve svých pamětech slavná herečka Adina Mandlová na divoké výjezdy pražské herecké bohémy. "Okolí kolem Huga Haase bylo kokainovými dýchánky pověstné," říká moderátor a spisovatel Aleš Cibulka, který patří mezi největší odborníky na prvorepublikové filmové superhvězdy a napsal dvě knihy o Nataše Gollové, jichž se prodalo přes 160 tisíc. "Tak nějak to k tomu patřilo...," dodává o neřestech.

Byla to doba plná ostrých kontrastů. Na filmovém plátně uhlazení gentlemani a vždy dokonale vypadající dámy, v prostředí pražských podniků pak mnohdy lidé, kteří si užívají života plnými doušky a holdují v různé míře drogám a alkoholu. "Adina Mandlová si ráda dala panáčka i při natáčení. Popíjelo se celý den. Na druhou stranu, nepřeháněla to. Věděla, že je málo materiálu, takže nesměla kazit. Vše bylo rychlé. Dva natáčecí pokusy maximum, při třetím už producent vyhrožoval vyhazovem," říká Cibulka.

Jen v roce 1938 bylo v Československu natočeno 41 celovečerních filmů. V té době zde byla síť 1200 biografů, čímž republika patřila mezi kinematograficky vyspělejší evropské země. Bylo až s podivem, jak se dařilo zvládnout takovou porci snímků. Točilo se obvykle rychle a pokud možno levně. "Kameraman Jaromír Holpuch říkal, že film Batalion natočili za pouhých devět dní. Ale třeba režisér Karel Špelina stihl film i za čtyři dny," poznamenává publicista Stanislav Motl, který o tehdejších filmových hvězdách natočil několik dokumentů a napsal několik knih.

Na herce byl velký tlak. I proto si možná všelijak pomáhali. "Herečka Eva Gerová mi vyprávěla, jak už při začátku natáčení v sedm ráno si Nataša Gollová nebo Adina Mandlová říkaly v ateliérech o rumíček nebo skleničku šampíčka. Ale alkoholičky bych z nich v té době nedělal. Bylo to vlastně obdobné jako dneska, kdy spousta herců také chodí na různé večírky a party," dodává Motl.

Většina herců nevydělávala nijak závratné sumy, i když ti nejobsazovanější a nejslavnější si stěžovat nemohli. Herečky si dokonce musely róby a další ošacení pořizovat samy. "Například Lída Baarová za své první filmy dostávala honorář nejvýše tři tisíce korun, a to vždy hrála jednu z hlavních rolí. Například slušný rodinný dům v Praze stál tehdy okolo 50 tisíc. Velké peníze přišly až při filmování v Německu, kde si v přepočtu na koruny vydělala okolo 70 tisíc za film. Spousta jejích českých kolegyň jí dost záviděla," konstatoval Motl.

Čtěte TÝDEN!

* Všímal si prvorepublikových hvězd také bulvár?

* Co dělaly za okupace a jak skončily po válce?

* Co celý život skrýval Oldřich Nový?

* Jaký byl "tajný" život Adiny Mandlové, Hugo Haase či Vlasty Buriana?

NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NAJDETE ODPOVĚDI V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. LEDN 2017. 

Autor: Jakub Kvasnička, Pavel BarochFoto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné