Ministr zdravotnictví Leoš Heger projevil "právní bezvědomí", když se v souvislosti s koncem prohibice nechal slyšet, že za následné rozlévání neprověřeného tvrdého alkoholu by viníkům hrozil trest za přípravu vraždy. Shodli se na tom právníci, které on-line deník TÝDEN.CZ oslovil.
Ministr Heger doslova řekl: "Dalo by se to kvalifikovat jako trestný čin přípravy na vraždu."
"To je přehnané. Dalo by se uvažovat o trestných činech maření výkonu úředního rozhodnutí, popřípadě obecného ohrožení," konstatoval renomovaný právník Josef Lžičař. Jak podotkl, co se týče zločinu vraždy, je nezbytné prokázat subjektivní stránku věci, tedy záměr někoho usmrtit. "Nedomnívám se, že by se v případech, kdy někdo rozlévá zakázaný nebo neokolkovaný alkohol, jednoduše prokazoval úmysl někoho otrávit," poznamenal.
Josef Lžičař se stejně jako místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa domnívá, že se z vysokých politických kruhů - sněmovny i Senátu - vytrácí právní vědomí. Podle slov soudce Jirsy se "stále více dostáváme do stavu právního bezvědomí".
Soudce Jirsa též poukázal na výrok o vyhlášení prohibice, který byl také z dílny ministra Hegera. "Ten mě přivedl do extáze. Byl naprosto nesrozumitelný," uvedl. "Asi budou mít na ministerstvu kvalitní právní odbor. Zajímalo by mě, kolik právníků tam sedí," hořce zažertoval.
Ani státní zástupce Zdeněk Matula se nedomnívá, že by se mohlo jednat o případu vraždy. "Maximálně bych to viděl na přípravu obecného ohrožení," konstatoval. "Pokud někdo rozlévá nekolkovaný alkohol, neznamená to ještě, že chce zabít konkrétní osobu. Když se úmysl neprokáže, jde pouze o nedbalostní trestný čin. Pokud tedy někdo bude třeba nalévat z lahve, kterou měl již dříve otevřenou, jednalo by se podle mého názoru o správní delikt nebo kdyby došlo k dramatičtějšímu následku, mohlo by jít o nedbalostní trestný čin," vysvětlil.
Kritizovaný výrok ministr Heger pronesl 13. den prohibice, kdy vláda stanovila podmínky, za jakých zákaz rozlévání a prodej tvrdého alkoholu skončí. Dle stanoviska vlády litry víc než 20procentních lihovin neskončí v kanálech, ale většinou na stolech konzumentů. Stačí je opatřit dokumenty o jejich původu, což však u některých moků bude zřejmě problém. Lahve vyrobené před rokem 2011 by z tohoto opatření měly být vyjmuty.
