Seznam osobností vyznamenaných prezidentem Václavem Klausem při příležitosti státního svátku 28. října 2008.
Řád bílého lva I. třídy (vojenská skupina)
Jiří Zenáhlík (20. května 1921)
- za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
Plukovník Jiří Zenáhlík patří k hrdinům boje za svobodu proti nacistické i komunistické totalitě. Za druhé světové války se po útěku do Británie účastnil v řadách americké armády invaze do Normandie, bojů na západní frontě a osvobozování Československa. Po únoru 1948 byl donucen opustit československou armádu a v roce 1952 za účast v protikomunistické odbojové organizaci odsouzen na doživotí. Vězněn byl na Pankráci, v Leopoldově a v uranových dolech Bytíz. I po propuštění v roce 1964 byl komunistickým režimem nadále trvale perzekvován.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy
Jakub Blacký (10. září 1915)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Jakub Blacký se aktivně účastnil odboje proti nacistické okupaci i proti komunistickému režimu. Po únoru 1948 byl několikrát zatčen a posléze odsouzen za pomoc rodinám obětí komunistické perzekuce. V téže době založil ilegální Křesťanskou demokratickou stranu. V roce 1954 byl za údajnou velezradu odsouzen na 18 let žaláře a deset let vězněn. Přes svůj vysoký věk se stále angažuje v řadě veřejně prospěšných organizací, kterým poskytuje i finanční podporu. Celým svým životem je příkladem nezištné občanské aktivity a lásky k zemi i rodnému kraji.
Bohuslav Bubník (22. dubna 1918)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva
Bohuslav Bubník se aktivně zapojil do protinacistického odboje v rámci sokolských odbojových skupin. Poskytoval pomoc parašutistům ze skupiny Anthropoid, kteří v roce 1942 spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V souvislosti s tím byl zatčen, ale gestapu se jej nepodařilo zlomit. V odboji působil až do konce války. Zúčastnil se obnovy Sokola v roce 1945, v roce 1968 i po listopadu 1989.
Jan Graubner (29. srpna 1948)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Jan Graubner patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a primas moravský se zasloužil o obnovu církevního života v zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí.
Josef Lesák (21. října 1920)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva
Josef Lesák bojoval na barikádách v květnovém povstání v roce 1945. Po volbách v roce 1946 se stal nejmladším poslancem nově zvoleného parlamentu. Jako člen Československé strany národně socialistické aktivně vystupoval proti nástupu komunistické totality, 23. února 1948 byl organizátorem protikomunistické demonstrace a pochodu na Hrad s cílem vyzvat prezidenta Beneše, aby nevzdával zápas o demokracii. I proto se stal prvním poslancem, kterého komunistický režim uvrhl do vězení. Nucené práce si odpykal v uhelných dolech na Kladně. Dodnes aktivně působí v Klubu Milady Horákové.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy
Jaroslav Grosman (13. srpna 1924)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva
Jaroslav Grosman aktivně bojoval proti oběma totalitním režimům. Za druhé světové války uprchl do Sovětského svazu a jako příslušník československé zahraniční armády se účastnil bojů o Kyjev a na Dukle, kde byl zraněn. Po únoru 1948 odešel na Západ, odkud se vracel a organizoval útěky dalších odpůrců režimu za hranice. Při přípravě útěku bývalého ministra Prokopa Drtiny byl zatčen a odsouzen za velezradu na 20 let nejtěžšího žaláře. Propuštěn byl až v roce 1963 a i poté byl stále pronásledován StB.
František Wiendl (31. prosince 1923)
- za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva
František Wiendl byl aktivním účastníkem domácího protinacistického odboje za druhé světové války. Po únoru 1948 založil na Klatovsku protikomunistickou odbojovou skupinu a pomohl uprchnout za hranice několika desítkám osob pronásledovaných režimem. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 18 let. Amnestie se dočkal až v roce 1960. Je stále aktivně činný v rámci Konfederace politických vězňů a Sokola.
medaile Za hrdinství udělení
Petr Králík (5. března 1979)
- za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů
Petr Králík, účastník sedmi zahraničních vojenských misí, prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády ČR v Afghánistánu v srpnu 2007 bojové hrdinství. Po útoku afghánských ozbrojenců zachránil s nasazením vlastního života dva těžce zraněné vojáky britské armády, kteří by bez rychlé zdravotnické pomoci, kterou jim poskytl, přišli o život.
Tomáš Krampla (21. března 1980)
- za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů
Tomáš Krampla velel 4. října 2006 v Afghánistánu vojenské jednotce, která při bojové operaci padla do nepřátelské léčky. Přes vážné zranění dál vedl palbu proti nepříteli, dokázal jednotku přeskupit a přejít do protiútoku. Svým hrdinským činem, rychlým a rozhodným jednáním zabránil ztrátám na životech a zasloužil se o bojový úspěch.
Zdeněk Lhota (13. ledna 1978)
- za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů
Praporčík Zdeněk Lhota prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády České republiky v Afghánistánu 30. dubna 2008 bojové hrdinství. Poté, co při plnění operačního úkolu najelo vozidlo naší jednotky na nastraženou minu, se s nasazením vlastního života zasloužil o záchranu životů jeho osádky.
medaile Za zásluhy I. stupně
Ludvík Armbruster (16. května 1928)
- za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství
Ludvík Armbruster je významný vědec a pedagog, který se výrazně zasloužil o obnovení a rozvoj vysokoškolského studia teologie u nás. Krátce po svém vstupu do jezuitského řádu byl roku 1950 zatčen a poté vyhoštěn z republiky jako nežádoucí osoba. Po studiích v západní Evropě působil dlouhá desetiletí jako profesor filozofie na jezuitské univerzitě v Tokiu. Po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy řeholní provincie v České republice. Od roku 2003 stojí v čele Katolické teologické fakulty UK.
Karel Adolf Branald - in memoriam (4. října 1910 až 28. září 2008)
- za zásluhy o stát v oblasti kultury
Adolf Branald byl významný český prozaik a dramatik, autor historických děl, literatury faktu i dětské literatury. Vydal přes tři desítky knih, spolupracoval s rozhlasem a televizí a některá jeho díla se stala předlohou úspěšných filmů. Za nacistické okupace se aktivně zapojil do odbojové činnosti, po roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat.
Karel Havelka (13. května 1918)
- za zásluhy o stát v oblasti sportu
Karel Havelka patří mezi legendy českého dostihového sportu. Za svoji životní kariéru startoval v 1500 dostizích, v nichž dosáhl 39 vítězství na mezinárodní scéně, 453 vítězství v rovinových a 99 vítězství v překážkových dostizích. Třikrát triumfoval ve Velké ceně národů a jako jediný u nás je nositelem titulu Mezinárodní mistr jezdec. Stále předává své bohaté zkušenosti mladé sportovní generaci.
Antonín Panenka (2. prosince 1948)
- za zásluhy o stát v oblasti sportu
Antonín Panenka patří k legendám českého fotbalu. Patřil k nejlepším hráčům naší ligy, reprezentace i Evropy. Byl nezapomenutelnou osobností mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976, kde československé mužstvo zvítězilo. Jeho rozhodující penalta ve finálovém utkání s Německem vstoupila do dějin.
medaile Za zásluhy II. stupně
Gabriela Beňačková (25. března 1947)
- za zásluhy o stát v oblasti umění
Gabriela Beňačková je vynikající operní pěvkyně, sopranistka širokého pěveckého repertoáru, která v Národním divadle i na nejprestižnějších světových operních scénách vytvořila řadu skvělých rolí, které jí a naší kultuře přinesly věhlas a uznání doma i v zahraničí. Ocenění zasluhuje i její koncertní tvorba.
Pavel Brázda (21. srpna 1926)
- za zásluhy o stát v oblasti umění
Pavel Brázda je významný český malíř a výtvarník originálního a nekonvenčního uměleckého projevu i životních postojů, s jehož rozsáhlým celoživotním dílem má veřejnost možnost se seznámit až od 90. let minulého století. Ve své tvorbě nedělal ústupky ani tlakům doby ani módním trendům a pro své postoje nemohl až do roku 1989 oficiálně vystavovat. Dnes se jeho práce setkávají s širokým ohlasem u nás i v zahraničí.
Ivo Hána (11. března 1928)
- za zásluhy o stát v oblasti vědy
Profesor Ivo Hána je přední český imunolog, významný a uznávaný vědec, jeden ze zakladatelů imunologie jako vědního oboru u nás. Je autorem rozsáhlého vědeckého díla, zasloužilým pedagogem a organizátorem vědeckého života. Jako expert Světové zdravotnické organizace působil v řadě rozvojových zemí. Je držitelem mnoha našich i zahraničních vědeckých ocenění.
Oldřich Jirsák (22. července 1947)
- za zásluhy o stát v oblasti vědy
Profesor Oldřich Jirsák je vynikající osobnost technických věd, profesor Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Jeho oborem je výzkum vláken a netkaných textilií, v němž dosáhl světové proslulosti. Jeho týmu se podařilo vyvinout unikátní technický postup výroby nanovláken, který průlomovým způsobem otevírá nové možnosti využití těchto materiálů v řadě průmyslových a medicínských oborů. Kromě toho je autorem několika desítek dalších patentovaných vynálezů.
Karel Kaplan (28. srpna 1928)
- za zásluhy o stát v oblasti vědy
Karel Kaplan je přední český historik, který se zabývá dějinami komunistického Československa. Od 60. let se věnoval tématu politických procesů a represí páchaných komunistickým režimem. Za aktivní veřejnou účast v pražském jaru byl zatčen a perzekvován. V roce 1976 odešel do emigrace, kde svou vědeckou aktivitou i spoluprací se Svobodnou Evropou, BBC, Hlasem Ameriky a dalšími institucemi pomáhal odhalovat podstatu komunismu. Je autorem desítek knih a studií, které významně přispěly k poznání mechanismu totalitní moci a jejích zločinů.
Marta Kottová (22. února 1929)
- za zásluhy o stát v oblasti výchovy
Marta Kottová patří k obětem nacistické genocidy Židů. Přežila věznění v koncentračních táborech Terezín i Osvětim, kam byla jako dítě transportována nacisty k likvidaci. Tuto svou tragickou zkušenost se dlouhodobě snaží předávat současným generacím, především mládeži. Je místopředsedkyní Historické skupiny Osvětim. Navštěvuje školy, vzpomínkové akce a všestranně se angažuje pro to, aby memento holocaustu nikdy nevymizelo z naší paměti.
Václav Pačes (2. února 1942)
- za zásluhy o stát v oblasti vědy
Profesor Václav Pačes je významným představitelem české vědy a organizátorem vědeckého života. Jeho oborem je molekulární genetika a genové inženýrství, kde patří mezi světově uznávané osobnosti. Jeho rozsáhlé vědecké dílo si získalo ohlas a ocenění u nás i v zahraničí, kde působil na řadě prestižních vědeckých pracovišť. Od roku 2005 stojí v čele Akademie věd ČR, k jejímuž rozvoji a transformaci výrazně přispěl.
Josef Petráň (23. srpna 1930)
- za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství
Profesor Josef Petráň je jedním z nejvýznamnějších českých historiků. Jeho rozsáhlé vědecké dílo, soustřeďující se především na české dějiny 17. a 18. století, je oceňováno i v zahraničí. Jako vysokoškolský pedagog vychoval několik generací českých historiků. Jeho celoživotní profesní dráha je spojena s Univerzitou Karlovou, jejímž byl v letech 1990 až 1994 prorektorem.
Břetislav Pojar (7. října 1923)
- za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Profesor Břetislav Pojar je slavný český scénárista, režisér a výtvarník animovaného filmu. Jako animátor stál v roce 1946 u zrodu proslulého studia Bratři v triku a 40 let působil jako animátor a režisér Studia Jiřího Trnky. Jeho rozsáhlé filmové dílo si získalo srdce generací dětských i dospělých diváků a dosáhlo nejprestižnějších mezinárodních uměleckých ocenění. Jako pedagog dodnes předává své zkušenosti nastupující generaci filmových umělců.
Jaroslav Šerých (27. února 1928)
- za zásluhy o stát v oblasti umění
Jaroslav Šerých je výraznou osobností české malby a grafiky. Je autorem rozsáhlého všestranného výtvarného díla. Vyniká v oboru užité grafiky, především knižní ilustrace. Vystavoval u nás i v zahraničí na několika desítkách samostatných a více než dvou stech kolektivních výstav. Jeho práce získaly řadu uměleckých ocenění a jsou zastoupeny v předních galeriích v České republice i ve světě.
medaile Za zásluhy III. stupně
Jindřiška Pavlicová (30. září 1943)
- za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství
Jindřiška Pavlicová celý svůj profesní život pracovala jako zdravotní sestra. Řadu let působila ve vedení sesterské profesní organizace, v letech 1991 až 2001 zastávala funkci hlavní sestry ministerstva zdravotnictví. Významně se zasloužila o rozvoj profesního vzdělávání středního zdravotnického personálu, je autorkou učebnic a koncepcí rozvoje v tomto oboru.
Jan Petrof (10. května 1940)
- za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
Jan Petrof je český podnikatel, pokračovatel díla svých předků, kteří se u nás i ve světě v minulosti proslavili výrobou klavírů stejnojmenné značky. Podařilo se mu získat zpět minulým režimem znárodněnou rodinnou firmu a postupně ji vrátit na pozici největšího evropského výrobce klavírů.
Josef Podzimek (28. května 1937)
- za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
Josef Podzimek je úspěšný český stavař a podnikatel. Celý svůj profesní život zasvětil stavební výrobě. V roce 1994 převzal v restituci rodinnou stavební firmu v Třešti, která je nejstarší existující stavební firmou v Česku. Jeho firma dnes úspěšně působí v oblasti stavebnictví, strojírenství, dřevovýroby a obchodu. Josef Podzimek je příkladem moderního podnikatele, jehož aktivity vyrůstají z hluboké české průmyslové tradice a úspěšně ji rozvíjejí v oblasti podnikání i ve veřejně prospěšných aktivitách.
Alena Šrámková (20. června 1929)
- za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Alena Šrámková je uznávanou českou architektkou. Od 60. let zpracovala desítky studií a realizovala řadu významných projektů, které získaly ocenění v architektonických soutěžích a výrazně ovlivnily formování názorů na moderní architekturu u několika generací. Za svou tvorbu získala nejprestižnější umělecká ocenění ve svém oboru. Od 90. let působí jako profesorka na Fakultě architektury ČVUT.
(Údaje poskytl tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky.)
