Prezident vyhlásil amnestii, vězení by mohlo opustit sedm tisíc lidí

Prezident republiky Václav Klaus dnes při příležitosti 20. výročí vzniku České republiky vyhlásil dílčí amnestii. Vstoupí v platnost 2. ledna a promíjí některé nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Podle ministerstva spravedlnosti by mohlo být propuštěno až 7000 vězňů, tedy necelá třetina všech. První z amnestovaných opustí brány věznic už ve středu. Vězeňská služba začala okamžitě prověřovat, kterých vězňů se amnestie týká, a připravovat podklady pro soudy, které čeká maraton rozhodnutí. Teprve až po rozhodnutí soudu totiž může být vězeň propuštěn.

Věznice rozhodnutí Klause v den státního svátku překvapilo, ministr spravedlnosti Pavel Blažek o něm věděl, ale kvůli utajení ho svým podřízeným sdělit nemohl. Rozhodnutí o amnestii už spolupodepsal premiér Petr Nečas. Vedení káznic nyní zjišťuje, na které lidi se amnestie vztahuje, pracovat na tom se začalo dnes odpoledne a přípravy na propouštění budou pokračovat po celou noc na středu. Ministerstvo spravedlnosti sestavilo kvůli amnestiím pracovní skupinu, kterou vede náměstek Daniel Volák.

Mluvčí pražského městského soudu Martina Lhotáková uvedla, že soudy budou v případech rozhodovat bez průtahů. Soudci by mohli pracovat přímo ve věznicích, první materiály obdrží zřejmě ve středu ráno. Poslední z amnestovaných budou kvůli administrativní náročnosti propuštěni v řádu dnů až týdnů, řekl na dnešní večerní tiskové konferenci ministr Blažek. Spolu s generálním ředitelem vězeňské služby Petrem Dohnalem Klausovo rozhodnutí přivítal, přeplněným věznicím podle nich pomůže.

Prezident amnestií promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se vztahuje i na zbytky těchto trestů. Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky lidem, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let. Klaus také nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Výjimkou z prezidentova nařízení jsou trestní stíhání proti uprchlému.

Klausova dílčí amnestie je podle některých odborníků poměrně velkorysá. Podle některých právníků, které oslovila, pomůže odlehčit justici od bagatelních věcí a uvolní přeplněné věznice. Vztahovat by se měla na drobné majetkové trestné činnosti, maření úředního rozhodnutí ale i na větší hospodářskou kriminalitu. Politology amnestie překvapila, Klaus se totiž v minulosti stavěl proti udělování milostí či amnestií.

Z mediálně sledovaných případů se může amnestie týkat například zpěvačky Dary Rolins, které soud v prosinci udělil 18měsíční podmíněný trest za smrtelnou dopravní nehodu, či Aleše Trpišovského odsouzeného za agresivní jízdu a ohrožování pomalejších řidičů na dálnici D1 k podmíněnému dvouletému vězení, odsouzené v kauze H-System č podnikatele Tomáše Pitra.

Zpráva o dílčí amnestii se už rozšířila také v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, kde je nyní 760 vězenkyň. "Nějaké emoce to vzbudilo, ženy tu informaci zaregistrovaly. Každá asi doufá, že se jí to týká," řekla mluvčí věznice Eva Hodná.

Klausův předchůdce Václav Havel vyhlásil v čele polistopadového Československa a později samostatné České republiky celkem tři amnestie. Největší v poválečné historii se stala hned první z ledna 1990. Na základě této amnestie československé věznice tehdy opustilo okolo 23 tisíc lidí, tedy zhruba dvě třetiny z tehdejšího počtu 31 tisíc vězňů. Kritici tomuto kroku vyčítali hlavně skutečnost, že mnozí amnestovaní neměli kam jít, zaplnili nádraží a prý způsobili značný nárůst kriminality. Amnestii může prezident vyhlásit jako jediný člověk v zemi. Hovoří o ní článek 63 Ústavy ČR, který pod písmenem k) u pravomocí hlavy státu uvádí: "má právo udělovat amnestii".