Počet projevů nenávisti vůči Židům loni zůstal na podobně vysoké úrovni jako v roce 2014. Federace židovských obcí v ČR jich zaznamenala 221, tedy o 13 méně než předloni. Mnoho případů ale pravděpodobně zůstává nenahlášených. Nenávist se nadále šíří zejména na internetu.
Nebezpečný je zvýšený počet vydaných publikací, příjmy z prodeje totiž mohou sloužit k financování aktivit extremistických skupin.
"Přestože židovská komunita v České republice nebyla v loňském roce, ani v předchozích letech, cílem teroristických útoků, vnímáme v evropském a světovém kontextu tuto hrozbu jako velmi vážnou a přizpůsobujeme tomu i svá bezpečnostní opatření," uvedl k výsledkům analýzy tajemník federace Tomáš Kraus. Podle zprávy však Česko patří i nadále k zemím, kde je antisemitismus přítomen jen marginálně.
Na vydávání knih s antisemitským obsahem se podle federace podílí hlavně vydavatelství ABB spojované s předsedou krajně pravicové Národní demokracie Adamem B. Bartošem a dále Guidemedia etc, které nabízí překlady nacistických textů. Loni šlo podle židovských obcí o přetisky starších antisemitských knih i o nové texty, které se svým obsahem zaměřují na konspirační teorie a popírání holocaustu.
Novým jevem jsou podle židovských obcí konspirační teorie, které se objevují v souvislosti s uprchlickou krizí. Hlavním motivem těchto teorií je zejména Židy organizovaný příchod uprchlíků do Evropy a následné zničení Evropy, jejích hodnot a jejího postupného ovládnutí. "Jakkoli zní tyto teorie jako psychopatické výplody, nelze je podceňovat, protože svou rétorikou často připomínají dobu tzv. druhé republiky," uvedl Kraus. Loni také obce zaznamenaly pokusy o ekonomický a kulturní bojkot Izraele, což lze kvalifikovat jako novou formu antisemitismu.
Charakter projevů nenávisti vůči Židům zůstal podobný jako v minulých letech, šlo o dopisy, e-maily, verbální útoky, obtěžování u židovských objektů, znesvěcování a vandalismus. Židovské obce loni nezaznamenaly žádný fyzický útok na osobu, zatímco předloni byl jeden. Útoků na majetek bylo znovu pět, případů vyhrožování ubylo na celkové tři, zatímco případů obtěžování přibylo na 31.
Nejběžnějším typem incidentu ale zůstaly projevy nenávisti na internetu. Z celkových 221 projevů jich touto cestou bylo 182, tedy 82 procent. Šíření příspěvků a článků se nadále odklání od tradičních webových stránek směrem k sociálním sítím a blogům, což je účinnější a rychlejší. Na Facebooku se například objevila komunita s názvem "Židy v ČR nechceme", stránku Facebook po nahlášení odstranil. "Je však vysoce pravděpodobné, že podobných skupin může být na Facebooku výrazně více," uvedla federace.
Údaje Federace židovských obcí v ČR se mohou lišit od ostatních institucí, které jako projevy antisemitismu považují pouze ty činy, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu. Podle zprávy ministerstva vnitra policie loni zaznamenala 47 trestných činů s antisemitským podtextem, tedy o dva více než v roce 2014. Ve většině případů (34) šlo o projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod člověka.
