Počet domácností, které se považují za chudé, roste. Ještě počátkem století si to o své rodině myslelo 37,4 procenta Čechů, nyní tento názor sdílí plných 42,5 procenta obyvatel České republiky. Vyplývá to z nejnovější publikace vydané Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
Autoři publikace se mimo jiné účastníků výzkumu ptali, co všechno jsou schopni zaplatit ze svých příjmů. Pouze 5,5 procenta respondentů příjem stačí na všechno a nijak se neomezuje. Třetině účastníků pak příjmy také vystačí na všechno, ale musí hospodařit šetrně. Více než pětina lidí pak odpověděla, že jejich příjmy stačí pouze na levné potraviny, bydlení a ošacení. Tato hranice přitom bývá odborníky označována jako hranice pásma existenčního minima.
Téměř čtyřem procentům lidí pak příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby s tím, že si občas musí půjčovat. Odpověď "Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu," zaškrtlo pouze 1,6 procenta respondentů. Varujícím signálem je podle studie ovšem skutečnost, že podíl těchto viditelně deprimovaných a sociálně vyloučených domácností v české společnosti zřetelně narůstá. V roce 2002 jich byly pouhé 0,3 procenta. "Skupina představuje totální závislost na sociálním dávkovém systému státu, případně jiném druhu pomoci a současně vysoký stupeň sociální exkluze," konstatují autoři publikace Jana Vavrečková a Zdeněk Janata.
"Za závažné zjištění považujeme, že každá třetí domácnost zkoumaného souboru si vůbec nemůže dovolit vytvářet finanční rezervy pro nemoc a stáří a pro téměř 30 procent z dotázaných domácností jsou nedosažitelné placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění," konstatují dále autoři.
Zadluženost přitom v rámci průzkumu přiznalo 40 procent oslovených, přičemž převážné většině domácností dluhy klesají a více než polovina nemá se splácením žádné problémy. Velké problémy se splácením dluhů má naopak každá osmá domácnost. "Dluhy splácí pouze částečně nebo je nesplácí vůbec a této skupině objem dluhů narůstá," konstatuje se ve studii.
Omezíme jídlo
Autoři studie se respondentů také ptali také na to, zda a v čem by si mohli případně dovolit šeřit. "Při zamyšlení nad možnou redukcí výdajů deklarovaly oslovené rodiny, že nelze snížit výdaje na splátky úvěrů a naprostá většina z nich (cca 70 procent) nepřipouští ani snížení výdajů na bydlení a dopravu v rámci veřejné dopravy," uvádějí autoři. Téměř polovina rodin by přitom mohla v případě nenadálé nepříznivé životní situace šetřit na jídle, a to zhruba o jednu čtvrtinu. Razantnější snížení až o polovinu připouští pouze každý desátý respondent.
Během průzkumu, který probíhal v roce 2012, pokládala tedy polovina testovaných domácností příjmovou situaci své domácnosti za plně vyhovující a vyhovující, zatímco druhá polovina vnímala své příjmy spíše nebo velmi špatně. Domácností s velmi špatnými příjmy je přitom třikrát víc než jejich spokojených protějšků. "V podstatě tím byl potvrzen trend zjištěný v roce 2002; o deset let později se většina domácností při hodnocení svých příjmů pohybovala v poloze středních variant odpovědí ('vyhovující' nebo 'spíše špatné'), nicméně rozdíl je v tom, že domácnosti s příjmy velmi špatnými jsou zastoupeny v třikrát vyšší frekvenci než v roce 2002," konstatují autoři studie.
Za deset let tak došlo na jedné straně k růstu domácností s deklarovaným plně vyhovujícím příjmem zhruba na trojnásobek, ale na druhé straně bylo ještě markantnější navýšení domácností s deklarovanou příjmovou úrovní velmi špatnou ze sedmi na dvanáct procent. "To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel," dodávají autoři studie.
