Přímá demokracie v podání Věcí veřejných má své meze

Lídry kandidátek do komunálních voleb za Věci veřejné vybrali internetovým hlasováním tzv. véčkaři, registrovaní příznivci strany. Ovšem ne všechny. V minimálně deseti volebních obvodech se nakonec na první místo kandidátních listin dostali poražení.

Věci veřejné se charakterizují jako strana přímé demokracie. Jenže i ta má v podání VV své meze. Kandidáty do Senátu neměli véčkaři možnost nijak ovlivnit a v případě komunálních kandidátek mohli rozhodnout pouze o jejich lídrech. A to ani ne ve všech případech.

Poté, co véčkaři kliknutím na internetu ukázali, koho si přejí do čela kandidátek do podzimních komunálních voleb, si to nakonec minimálně deset vítězů "rozmyslelo" a první místo přenechali někomu jinému.

ČTĚTE TAKÉ: Někteří chtějí VV využít jako výtah k moci, tvrdí Klasnová
                        Přímá demokracie Věcí veřejných není zcela přímá

"Většinou to bylo z toho důvodu, že už měli v rámci klubu předjednané nějaké pořadí, měli dopředu domluvené, že ať skončí hlasování véčkařů jakkoli, chtějí podpořit jistého kandidáta, který chce být lídrem a je třeba mediálně lépe prodatelný, dokáže lépe zvládat věci s tím spojené a má třeba i více času," přiblížil on-line deníku TÝDEN.CZ zákulisí sestavování kandidátek volební manažer strany David Švarc.

Švarc přiznává, že internetové hlasování využily VV k tomu, aby se mohly prezentovat jako strana přímé demokracie, která dala svým dvaceti tisícům příznivců možnost rozhodnout o podobě kandidátek. Véčkaři prý nebyli o existujících dohodách zpraveni z toho důvodu, že se jednalo o "minimum případů". Přesné číslo však nebyl volební manažer schopen uvést, protože dosud neexistuje záznam ze středečního grémia, kde se o případech jednalo.

"Když vás volí lidé přímo, získáváte tím jistou legitimitu, vážíte si toho, ale zároveň to je zodpovědnost. A někteří vítězové si potom nebyli jistí, jestli by se tomu mohli věnovat na sto procent," vysvětlil Švarc rozhodnutí těch, kteří nakonec vést kandidátku odmítli.

Například do čela liberecké kandidátky vyslali véčkaři Annu Švejdovou. Ona se přesto rozhodla postoupit svůj mandát Petru Černému, který získal o 5,3 procentního bodu méně hlasů.

PSALI JSME: Několikanásobně vyšší cena za kampaň Věcí veřejných
                      Vedení VV nakazuje lídrům, s kým nesmí spolupracovat

"Volební program stojí na stěžejním tématu pana Černého, kterým jsou bytová družstva. Proto si myslím, že on by měl být lídrem kandidátky, protože on může za to téma nejlépe vystupovat. Já bych nebyla ta pravá," zdůvodňuje své rozhodnutí devětadvacetiletá kandidátka, kterou véčkaři chtěli vidět na prvním místě kandidátky. Zároveň ale přiznává, že se s prvenstvím neloučila tak lehce. Krok dlouho zvažovala a odhodlala se k němu až po konzultaci o ostatními členy klubu.

V dalších osmi případech dopadlo hlasování remízou. Podle Švarce byli kandidáti schopni se dohodnout, kdo kandidátku povede. Až na Prahu 1, kde o vítězi rozhodlo samo grémium poté, co jim Jana Pařízková a Čestmír Horák předložili své kandidátky a koncepce o rozvoji hlavního města. Mandát od grémia obhájila Pařízková.

Foto: ČTK