Proč má Česko československou vlajku? Sochařova polemika

Jaký je rozdíl mezi českou a československou vlajkou? Samozřejmě žádný, málokdo však dnes ví, že tato samozřejmost porušuje ústavní zákon o rozdělení federace. Teď na ni trošku provokativně upozorňuje slovenský umělec Dalibor Bača, před pražské Rudolfinum instaloval kinetickou plastiku "rozpolcené" vlajky.

Objekt nazvaný Hľadanie českého vlastenca pod československou vlajkou je na čtrnáctimetrovém stožáru na náměstí Jana Palacha; zatímco modrý klín ("slovenský trojský kůň") je uchycen napevno, červenobílá část se volně otáčí ve větru. "Politická situace v obou zemích je netransparentní, nestabilní, zasahují ji ‚větry' nenormální korupce, ekonomické závislosti politických stran na kmotrech, barterových obchodech, ale podléhá i ambicím a ctižádosti jednotlivých politiků, čehož dokladem je jejich ztráta kontaktu s realitou a politická zvůle," vysvětluje autor. Vlajka má na místě vydržet do konce října.

"Převzetí československé vlajky se obecně považuje za banální součást mírumilovného rozchodu se Slovenskem v roce 1992. Jenže ve skutečnosti celý komplex témat, která se k vlajce pojí, zřetelně ukazuje, jak se ve skutečnosti věci mají: že totiž Češi považovali a po dvaceti letech dnes ještě silněji považují celé Československo za svůj vlastní stát, nikoli za stát sdílený s jinými národy. Převzetí vlajky spolu s dalšími symboly mlčky, ale výmluvně vyjadřuje totální kontinuitu mezi Československem a Českem," komentuje záležitost profesorka Milena Bartlová, historička umění z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. "Z tohoto pohledu neplatí oficiální verze, že Československo se rozpadlo na dva rovnocenné celky, nýbrž verze mlčky sdílená, podle níž 'Slováci chtěli odejít, tak jsme je nechali jít'. Jedině tato konstrukce například umožňuje, aby se 28. říjen slavil jako svátek založení 'samostatného českého státu'."

Vlajku s klínem mělo Československo od března 1920, do té doby se používala tradiční bíločervená bikolora, stejná jako polská vlajka. Byla tradiční vlajkou Čech, stejně jako v Polsku vycházela z erbu - ze stříbrného lva, respektive polské orlice, na rudém poli. Modrá barva pak přišla s panslovanskými myšlenkami v době národního obrození, a to s odkazem na ruskou státní trikoloru. Aby se česká vlajka odlišila, vznikl po založení první republiky nápad modrého klínu. Modrá barva se obvykle spojovala se Slovenskem, po rozdělení ("secondhandově", jak glosuje Bača) připadla Moravě.



Když se Československo roku 1969 federalizovalo, Česká socialistická republika žádnou vlastní vlajku neměla. Západní část federace ji dostala až roku 1990, šlo opět o českou bikoloru, jež se od polské vlajky lišila jen v poměru stran. Tato česká vlajka se však neujala, a to ani s rozpadem federace. Přitom dohoda zněla jasně: "Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky," pravil ústavní zákon 542/1992 Sb., o zániku ČSFR.