Archeolog Luděk Galuška (56) nepatří k těm, kdo chce dějiny Moravy prosazovat s moravským praporem v ruce, nicméně vlažný vztah Prahy k věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi ho mrzí. Vedoucí Centra slovanské archeologie v Uherském Hradišti přemítá, proč je stání svátek spojený s věrozvěsty vnímán jinak na Moravě a jinak v Čechách.
V roce 2014 jste neúspěšně kandidoval na Uherskohradišťsku do Senátu coby nezávislý. Prý také proto, abyste v Praze víc popularizoval odkaz věrozvěstů. Jaký je rozdíl mezi vnímáním Cyrila a Metoděje v Praze a tady v Uherském Hradišti či obecně na Moravě?
Řekl bych, že výrazný. Když v devadesátých letech minulého století vystoupili někteří zahraniční historici s tvrzením, že Velká Morava neexistovala na Moravě, ale je ji třeba lokalizovat do Srbska, napsal jsem článek na obranu Velké Moravy. V něm jsem připomínal, že česká státnost se musí opírat o dva stejně důležité a hluboké kořeny. O velkomoravský cyrilometodějský kořen a kořen přemyslovsko-svatováclavský. Bohužel, občas mám pocit, že v Praze převládá důraz jen na onu svatováclavskou tradici a na Velkou Moravu se hledí jako na něco legendárního, mytického, co možná vlastně ani nebylo.
O Velkou Moravu se tedy pořád hrají jakési politické bitvy. Někteří ji chtějí v Srbsku, část Slováků zase ráda přehlíží její moravskou část. Pamatuji, že na počátku devadesátých let se ve slovenském Literárním týdeníku existence moravské části říše zcela popírala. Jak je tomu dnes?
Moc se nezměnilo, hlavně slovenská historiografie spojená s politickým establishmentem dnes termín Velká Morava nevysloví. Ta Morava v názvu jim nesedí, raději mluví o takzvané Svatoplukově říši a podobně se na dějiny dívá i většina tamních médií. Národovectví vyhrává nad exaktními historickými fakty, i když je třeba dodat, že mám mezi slovenskými archeology a historiky přátele, kteří je nezpochybňují. Oficiálně se však potlačují i termíny staroslověnština a staroslověnský jazyk a nahrazují se spojeními staroslovenský jazyk a staří Slováci. Bohužel, i Praha se někdy chová podobně.
Praha popírá Velkou Moravu?
Na loňské výstavě na Pražském hradě, která se věnovala dědictví říše císaře Karla Velikého, jsem nejen já, ale třeba i Pavel Kouřil, ředitel Archeologického ústavu v Brně, nevěřil svým očím. Pojmenování Velká Morava bylo zcela popřeno a nahrazeno Mojmírovým a Rostislavovým panstvím jako součástí francké říše.
Dějinami chce pořád někdo hýbat. Praha také každý rok kritizuje, že svátek Cyrila a Metoděje zneužívají moravští separatisté vyvěšováním moravské vlajky na radnicích.
Nejsem z těch, kteří chtějí dějiny Moravy prosazovat s moravským praporem v ruce, ale spíše svou prací. Moravských separatistů, kteří chtějí odtržení Moravy od Čech, je hrstka, ale někdy jsou slyšet. Nedávno jsem se náhodou s některými setkal při zájezdu po velkomoravských památkách na Slovensku. I oni měli moravský prapor. Na druhou stranu, když v den svátku Cyrila a Metoděje visí vlajky Moravy na radnicích, nejde o projev separatismu, ale o přihlášení se k moravské zemské tradici. Proč ne?
Protože oficiální moravské vlajka neexistuje, zákony ji neznají. Neměl by napřed parlament navrhnout a uznat zemské prapory, tedy český, moravský a slezský?
Kdyby bylo po mém, uvítal bych místo krajského zřízení raději to zemské, které by bylo levnější a historicky smysluplnější. Když už ale nemáme zemské uspořádání, tak nemám nic proti tomu, aby existovaly oficiální zemské prapory. Ostatně i státní znak České republiky obsahuje heraldické symboly tří zemí někdejší Koruny české, tedy moravskou a slezskou orlici a českého lva.
Jaký je váš vztah ke svatému Cyrilovi a Metodějovi?
Je obdivuhodné, že ač pocházeli z velmi vzdělaného byzantského prostředí, které bylo nesrovnatelně kulturnější a kultivovanější než středoevropská Morava, stejně se vydali na misii do našich, pro ně barbarských končin. Na Moravu přinášejí nejen "své" křesťanství, ale i písmo, které na místě dotvářejí, tedy základy kulturnosti a vzdělanosti. Oba, hlavně však Konstantin čili Cyril, jsou tvůrci našich prvních literárních památek, vždyť na Moravě prokazatelně vzniká třeba jejich Proglas, veršovaný předzpěv k překladům evangelií do staroslověnštiny. I řada překladů nejvýznamnějších náboženských textů, to je fantastická věc. Metoděj coby fundovaný právník navíc pro Moravany přeložil do staroslověnštiny některé právní předpisy, jiné dokonce sám sepsal, čímž položil základy k právnímu státu.
CELÝ OBSÁHLÝ ROZHOVOR S LUĎKEM GALUŠKOU SI PŘEČTĚTE V ČERVENCOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU INTERVIEW, KTERÉ ZAKOUPÍTE U SVÝCH OBLÍBENÝCH PRODEJCŮ TISKU.
