Na pražskou konferenci Forum 2000 přijede mezi jinými poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov, aby zavzpomínal na konec studené války i na následné budování demokracie ve východní Evropě, za což dostal roku 1990 Nobelovu cenu míru.
Osmnáctý ročník konference nese název Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu a uskuteční se 12.-15. října v Praze i v dalších středoevropských městech včetně Budapešti, Krakova či Košic. Témata konference vycházejí z odkazu zakladatele Fora 2000 Václava Havla, jehož znepokojovala prohlubující se křehkost demokracie v naší společnosti. Konference je tradičně otevřena veřejnosti a zdarma, se na ni registrovat je možné již teď.
Michail Gorbačov byl posledním generálním tajemníkem Komunistické strany SSSR, a to v letech 1985 až 1991 (a rovněž prvním a posledním prezidentem SSSR, a to od března 1990 do rozpuštění koncem roku 1991). V Sovětském svazu zahájil procesy přestavby (perestrojky) a glasnosti, usilující o reformu a polidštění komunistického režimu. Zároveň přispěl ke konci studené války. Přelomové byly zejména smlouvy o omezení jaderného arzenálu, jež Gorbačov podepsal spolu s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem.
Navzdory relativnímu úspěchu těchto snah se komunistická strana neudržela u moci ani v Sovětském svazu, ani v ostatních zemích, impérium se záhy rozpadlo a Gorbačova v Moskvě nahradil Boris Jelcin. Exprezident nadále zůstal politicky činný, ale do aktivního dění se vrátit nedokázal. V ruských prezidentských volbách roku 1996 skončil až sedmý. Ani jím založené (sociálně)demokratické strany nezaznamenaly výraznější úspěch. I tak ale komentuje domácí i světovou politiku. Kritizoval jak americké operace v Jugoslávii a Iráku, tak ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména za oklešťování demokracie. Nikoliv už ale návrat / anexi Krymu, neboť Krym byl podle něj předán Ukrajině na základě sovětských zákonů, chybně a bez ohledu na lidi.
Kromě toho se věnuje charitě, založil i Gorbačovovu nadaci. Žije v Moskvě, ovdověl roku 1999.
Úspěchy i nezdary nových demokracií
Letošní Forum 2000 si klade za cíl nabídnout kritickou reflexi období demokratických transformací posledních několika desetiletí. "Nacházíme se zhruba jednu až dvě generace od pádu komunismu ve střední a východní Evropě, od postupného konce vojenských režimů v Latinské Americe, od demokratické přeměny v některých zemích východní Asie či od ukončení apartheidu v Jižní Africe. Současně si ale připomínáme krvavé rozdrcení protestů na náměstí Nebeského klidu či neuznané volební vítězství demokratické opozice v Barmě v roce 1990," připomíná výkonný ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal.
Debaty se proto zaměří na úspěchy i nezdary demokratizačních snah, které od té doby proběhly, a na současný stav demokracie. Na pořadu dne budou i aktuální světové problémy, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě i postupné zužování prostoru svobody v některých zemích Latinské Ameriky. "Z tohoto důvodu jsme na konferenci tradičně pozvali vůdce venezuelské opozice Leopolda Lópeze, který pozvání přijal," dodává Klepal. "López je ale od února letošního roku z politických důvodů vězněn. Žádáme tedy prezidenta Madura, aby jej jeho vláda bez odkladu zbavila všech vykonstruovaných obvinění a propustila z vězení a mohl se vrátit ke své rodině, práci a bylo mu také umožněno zúčastnit se letošního Fora."
Na programu konference budou i další otázky včetně role náboženství při budování liberální demokracie, celosvětového nárůstu extremismu a fundamentalismu, poklesu důvěry v demokratické procesy, jakož i různících se názorů na tato témata napříč generacemi.
Jako každý rok bude i letos věnována řada debat nutnosti dodržování lidských práv ve světě, především v zemích s autoritářským či nedemokratickým režimem. "Máme v této souvislosti velkou radost, že na konferenci přijede nedávno propuštěný běloruský spisovatel a aktivista Ales Bjaljatski, kterému byla loni udělena první mezinárodní Cena Václava Havla za lidská práva. Během jeho nespravedlivého uvěznění jsme se mu každý rok snažili doručit pozvání na konferenci a informovat o tom běloruské úřady, aby věděly, že osud tohoto vězně svědomí je za hranicemi Běloruska pozorně sledován," říká předseda správní rady Nadace Forum 2000 Tomáš Vrba.
Mezi další dosud potvrzené významné hosty konference patří bývalý španělský premiér José María Aznar, estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, ukrajinský analytik Mykola Rjabčuk, bývalý prezident Litvy Vytautas Landsbergis, čínský disident a zakladatel Iniciativ pro Čínu Jang Ťien-li, bývalý prezident Slovinska Danilo Türk, socioložka a bývalá předsedkyně vlády Slovenské republiky Iveta Radičová, známý egyptský autor a analytik Tarek Osman, kubánští aktivisté Antonio Rodiles a Manuel Cuesta Morúa, venezuelský diplomat a bývalý zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva Enrique ter Horst, indický sociolog Surendra Munší, aktivista z Greenpeace Dmitrij Litvinov, bývalý velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul, ruský opoziční politik Grigorij Javlinski, bývalý palestinský předseda vlády Salám Fajád a řada dalších, jež se bude ještě rozšiřovat či upřesňovat.
Po loňské mimořádně úspěšné konferenci, které se zúčastnili například dalajlama, barmská politička Aun Schan Su Ťij či bývalý jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk a jejíž panelové debaty si přišlo vyslechnout přes čtyři tisíce zájemců z řad zainteresované veřejnosti, se Forum 2000 i letos představí kromě Prahy v dalších středoevropských městech. Stejně jako v minulém roce proběhnou konferenční debaty v Ostravě, Plzni, Bratislavě a Krakově, nově k těmto městům přibudou také Budapešť, Košice, Banská Bystrica, Kutná Hora, Liberec, Opava a Litomyšl.
Konference je tradičně zdarma otevřená pro veřejnost. Pro účast na většině diskusí konaných v Praze je nezbytné se předem zaregistrovat. Registrace je možná pouze prostřednictvím on-line registračního systému do 30. září 2014 nebo do vyčerpání kapacity. Průběžně aktualizované informace o programu letošní konference, jejích hostech či registraci naleznete na www.forum2000.cz.
