V Česku loni vzrostl počet případů souvisejících s pytláctvím. V roce 2013 jich bylo 86, za loňských prvních jedenáct měsíců roku devadesát. Vyplývá to ze statistik, které poskytla mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Ve skutečnosti je však podle Martina Horálka z Českomoravské myslivecké jednoty pytláctví v tuzemsku mnohem rozšířenější. Usvědčit pachatele je velmi těžké. Pytláci se podle něj většinou zaměřují na maso, které prodávají přímo do pohostinství. Škody prý jdou každý rok do milionů korun.
Policie v roce 2010 evidovala 77 případů pytláctví. V následujících dvou letech jejich počet vzrostl až na 106. Poté až do loňska odhalených pytláků ubývalo.
Podle Horálka ale policisté evidují jen zlomek případů a většina zůstane nepotrestána. Důvodem je to, že se velmi často odehrávají daleko od civilizace a jsou těžko prokazatelné.
"Když už je pytlák většinou myslivcem spatřen, tak je to svědectví proti svědectví. Toho člověka musí chytit přímo při činu ve volné krajině, a to je velmi problematické," řekl Horálek. S tím souhlasí i policisté, kteří třeba tento týden informovali o dopadení dvou pytláků na Šumpersku. Policie často spolupracuje s myslivci, majiteli pozemků a lesů i orgány státní správy, aby získali co nejvíce informací o nelegálním lovu zvěře.
Nejčastěji pytláci podle Horálka loví v noci za použití vyspělé techniky včetně nočního vidění. Jejich terčem je hlavně srnčí a daňčí zvěř, která je v noci méně ostražitá, a podle zákona se nesmí v noci lovit. Složitější je naopak lov divočáků, na které se musí v noci číhat i několik hodin.
Horálek se například stará o honitbu v okolí Radonic u Prahy, kde prý v poslední době zaregistrovali razantní úbytek srnek, které hlavně na podzim a v zimě žijí ve větších skupinách. S kolegy si všiml jejich specifického chování. "Když u silnice zastaví auto, tak se dávají do pohybu a pro myslivce to znamená, že se něco děje," podotkl Horálek. Pytláci tak podle něj často střílejí přímo z auta. "Chovají se racionálně. Chtějí co nejjednodušeji ulovit a co nejrychleji zmizet," zdůraznil Horálek.
Menší část pytláků naopak podle Horálka loví kvůli trofejím. "Dovolím si říct, že tam jsou myslivci nebo bývalí myslivci, i když tady bych použil spíš slovo lovci," dodal Horálek.
I na takové případy hrozí tresty. Před pěti roky například kladenský soud potrestal podmínkami dva myslivce, kteří podle obžaloby zabíjeli a přechovávali chráněné živočichy. Šlo o ojedinělý případ v historii českého soudnictví. Policisté u myslivců objevili 110 preparátů vzácných živočichů, především ptáků. Za pytláctví hrozí v krajním případě až pět let vězení.
