Už do konce tohoto týdne by měla rakouská vláda rozhodnout, zda navrhne parlamentu radikální omezení státních plateb na děti zahraničních zaměstnanců. Pokud by se vládě podařilo návrh prosadit, tisíce Čechů pracujících v Rakousku přijdou ročně o 188 milionů korun.
Dosud má totiž každý cizinec z EU, zaměstnaný na rakouském území, nárok na stejné přídavky na děti jako Rakušan. To se ale rakouské vládě už dlouho nelíbí. Kabinet argumentuje tím, že cizinci by měli od rakouského státu dostávat přídavky odpovídající životní úrovni a nákladům v jejich domovských zemích. Jeden příklad za všechny: zatímco v Česku může dostat rodič v závislosti na svém příjmu maximálně 700 korun měsíčně na jedno dítě, v Rakousku má bez ohledu na svůj plat nárok až na 162 eur (4380 korun). A to i tehdy, když za prací do Rakouska pouze dojíždí a jeho rodina zůstává v Česku.
"My chceme jen ukončit tento nesmyslný model, v jehož rámci vyplácíme rakouskou podporu dětem, které v Rakousku nikdy nežily," uvedl rakouský ministr zahraničí za Rakouskou lidovou stranu Sebastian Kurz. Návrh na krácení přídavků má ale podporu i u koaličních sociálních demokratů. Vláda navrhuje, aby přídavky na děti nově odpovídaly nákladům na život v jejich domovských zemí. V případě Česka by to konkrétně znamenalo, že by se by se tento státní příspěvek pro české "gastarbeitery" snížil o 40 procent. Zatímco dnes dostává český zaměstnanec například na jedenáctileté dítě každý měsíc 138,80 eur (3750 korun), nově by dostával o 1500 korun méně. Pro Rumuny se přídavky na děti snížily o polovinu, pro Slováky o 36 procent.
"Každé dítě má stejnou cenu. Takových 150 eur má však v Rakousku pochopitelně zcela jinou hodnotu než třeba v Rumunsku," prohlásila rakouská ministryně pro rodinu Sophie Karmasinová. Model odstupňovaných příspěvků podle životních nákladů v domovské zemi dítěte by byl podle ní ve všech ohledech mnohem spravedlivější. Rakousko by ale především uspořilo značné částky z rozpočtu. I když by podle nového modelu muselo například Švýcarům, zaměstnaným v Rakousku, platit na dítě naopak vyšší příspěvky než doposud, celkově by údajně ušetřilo až 100 milionů eur (2,7 miliardy korun).
Vůbec nejvíc stojí totiž rakouský rozpočet děti zaměstnanců z Maďarska, kterým rakouský stát ročně přispívá částkou 69,7 milionueur. Následuje Slovensko (54,7), Polsko (37,3) a Rumunsko (27,6). V případě České republiky se jedná o příspěvek 17,4 milionu eur (470 milionů korun) pro celkem 8500 českých dětí. Pokud by tedy Rakušané příspěvky českých zaměstnancům zkrátili o navrhovaných 40 procent, přišli by čeští rodiče v průměru o 22 tisíc korun za rok.
Stále však není jisté, zda se rakouské vládě podaří návrh na krácení příspěvků na děti zahraničních zaměstnanců prosadit. I když v parlamentu mají sociální demokraté a lidovci většinu, otázkou zůstává, jak se k případné změně postaví EU. Brusel už na podzim podobné úvahy na odstupňování příspěvků na děti podle životních nákladů, ke kterým se vedle Rakouska připojily například i Německo, Dánsko a Lucembursko, odmítl. Někteří rakouští právníci i politici ale tvrdí, že novou argumentací dokáží EU přesvědčit, aby navrhovanou novelu odsouhlasila.
Vládní návrh ale vyvolává obavy i v samotném Rakousku. Různé nevládní organizace se obávají, že snížení příspěvků odradí zahraniční pečovatelky, které se v Rakousku starají o staré a nemohoucí seniory. Pro mnoho takových pečovatelek totiž právě výše rakouského příspěvku na děti představuje důležitou součást pracovní motivace. Pokud příspěvky nebudou dostávat v dosavadní výši, přestanou mít údajně o práci v Rakousku zájem.
