Ředitel Dohnal: Klausova amnestie nám pomohla

Tři roky po prezidentské amnestii jsou věznice v Česku opět naplněné k prasknutí. Co s tím? "Soudy musejí ukládat víc alternativních trestů. Za mřížemi mají skončit jen ti, které nejde potrestat jinak," říká Petr Dohnal, generální ředitel vězeňské služby.

Soud minulý týden přerušil trest podnikateli Romanu Janouškovi, ze zdravotních důvodů může být rok na svobodě. Jak často se stává, že se vězeň podívá ven z vězení?

Zdůrazňuji, že o přerušení trestu ze zdravotních důvodů nerozhoduje vězeňská služba, ale soud na základě lékařské dokumentace a posudků. Je to výjimečný institut, ke kterému dochází skutečně jen několikrát do roka v případech, kdy ve vězení není možné poskytnout dostatečnou zdravotní péči.

Může se stát, že když těžce onemocní odsouzený brutální vrah, dostane se kvůli svému zdravotnímu stavu dočasně ven z basy?

To samozřejmě hraje také významnou roli, soud přistupuje jinak k člověku odsouzenému za méně závažnou trestnou činnost a jinak k odsouzenému za závažnou trestnou činnost, jehož propuštění do civilního prostředí by mohlo znamenat bezpečnostní riziko.

Obecně panuje představa, že vězeň se ven za zdi káznice podívá, až když mu skončí trest. Může se před propuštěním dostat dočasně ven i z jiných důvodů než zdravotních? Třeba na pohřeb nebo na svatbu?

Může, pokud splní několik podmínek: má bezproblémové chování a nehrozí, že venku spáchá nějaký trestný čin. Prostě musí být důvěra, že se bude chovat slušně a vrátí se zpět do výkonu trestu. Potom mu ředitel věznice může na krátkou dobu trest přerušit. Často se tak děje před koncem trestu z výchovných důvodů, aby se vězni postupně adaptovali na život na svobodě, nebo to mohou být případy, které naznačujete, kvůli významné události v rodině, například narození dítěte nebo smrt rodičů. Každý případ se posuzuje individuálně.

Jak vězni prožívají, když se po delší době na svobodě musejí vrátit zpět?

Jasné je, že nikomu se zpět nechce, přerušení trestu neznamená jeho zkrácení. Obecně jsem proto přesvědčen, že ve vězení mají skončit jen ti, jimž nelze uložit nějaký alternativní trest. Pobyt ve vězení na několik let a s tím spojená ztráta svobody totiž často znamenají rozpad rodiny, rozpad sociálních vazeb, ztrátu práce nebo bydlení. Vyjdete ven a nemáte kam jít. Ve vězení dochází také k takzvané kriminální infekci, kdy se poprvé zavřený relativně slušný člověk od zkušených kriminálníků nakazí myšlenou, že páchat trestnou činnost není vlastně nic špatného.

Přesto se nepodmíněný trest odnětí svobody ukládá velmi často. Před třemi lety amnestie Václava Klause uvolnila kapacity přeplněných věznic, nyní jsou opět plné. Co s tím?

Bohužel je to tak, sám jsem v roce 2013 amnestii prezidenta republiky realizoval a osobně ji hodnotím pozitivně. Propustili jsme tehdy přes sedm tisíc vězněných osob, významně nám pomohla, tehdy jsme místo práce na jejich vzdělávání a nápravě neřešili téměř nic jiného než kde vězně ubytovat. Nikdo z nás, včetně mě, tehdy nepředpokládal, že uplynou tři roky a věznice budou naplněné úplně stejně.

* Vrátili se amnestovaní vězni zpět?

* Jak odsouzení zvládají pobyt za mřížemi, který znamená vedle ztráty svobody také konec se sexem? Jak časté bývají například pokusy o znásilnění?

* Jak je to s jídlem? Musí například muslim jíst vepřové nebo vegetarián maso?

* Proč soudy tak často posílají lidi za mříže a nepoužívají více alternativních trestů?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 28. LISTOPADU 2016.