Prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka nestihnou uzavřít dohodu k církevním restitucím na Pražském hradě do konce roku, připadne to až na počátek nového roku. Oznámil to ředitel odboru vnějších vztahů pražského arcibiskupství Milan Badal. Konec roku jako datum uzavření smlouvy o směně některých objektů v areálu Pražského hradu zmínil kardinál Duka v pondělí.
Dohoda se má týkat formálního vydání některých nemovitostí katolické církvi a následné směně za jiné v areálu Hradu. Církev už podala žádosti o vydání devíti objektů; podle informací by po směně mohla mít k dispozici asi třetinu původně vyžadovaných nemovitostí.
S tím, že by se měly podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vydávat jakékoli budovy na Hradě, nesouhlasí ČSSD, je to kromě revize výše finančních náhrad další požadavek, který strana uplatňuje při nově otevřených jednáních se zástupci církví i při jednáních o nové vládě. "Sociální demokracie žádá Správu Pražského hradu, aby zveřejnila detaily jednání o připravované výměně objektů Hradu, které si církev v rámci restitucí nárokuje. ČSSD trvá na tom, aby tyto objekty zůstaly nadále v majetku státu," uvedla dnes v tiskové zprávě místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Církve mohou podle dřívějších informací žádat o navrácení majetku do 2. ledna. Formální žádosti ze strany církví o objekty na Hradě jsou podané; prezidentův kancléř Vratislav Mynář je sice odmítl kvůli zajištění bezpečnosti hlavy státu, církev ale vkládá naděje na vyřešení hradních restitucí právě do smlouvy mezi Zemanem a Dukou. Ti se tento týden setkali a o výměně objektů, kterou mají řešit pracovní týmy, hovořili.
Konkrétní informace o nemovitostech v chystané dohodě zatím nejsou známé, podle Duky se ještě bude jednat. Má v ní nicméně být obsažen fakt, že Hrad a kapitula si dotčené budovy navzájem darují. Církev by například neměla žádat o navrácení Jiřského kláštera, kde je galerie, jen by tam mohla chtít využívat jedno patro pro výstavu církevních skvostů.
Podle Duky půjde o takovou dohodu, "aby hlava státu, potřebné instituce, bezpečnost celého areálu, který je do jisté míry rizikovým areálem z hlediska politiky a terorismu, mohly fungovat jako doposud a církev, která zde žije, tak najde zase ty prostory, které potřebuje momentálně pro svůj život a pro určitý rozvoj katedrály".
Pražské arcibiskupství před časem uvedlo, že za prezidentování Václava Klause bylo předběžně dohodnuto, že by měla církev do budoucna vlastnit budovy, které dnes užívá. Jde o budovu č.p. 48, tedy Staré proboštství, Mladotův dům tvořený dvěma budovami č.p. 37 a č.p. 38 a budovu Nového proboštství č. p. 34, která by měla sloužit jako zázemí pro koncerty a další kulturní akce v katedrále. Objekty potřebné pro činnost Správy Pražského hradu, například pro potřeby Hradní stráže, zůstanou státu.
Kolem vydání původně církevního majetku na Hradě a dohod mezi církví, prezidentskou kanceláří a Správou pražského hradu jsou otazníky. ČSSD usiluje o úplné vyjmutí hradního areálu z restitucí a chce snížit zákonné finanční náhrady pro církve, které jsou součástí zákona o majetkovém narovnání církví. Změny restitucí, které by uvítalo i ANO, ale nejsou příliš reálné bez souhlasu církví samotných.
