Restituent Vítězslav Kumpera vyhrál další kolo sporů o budovy a pozemky v blízkosti zámku v Kolodějích. Obvodní soud pro Prahu 9 dnes zamítl žalobu, podle níž měla jízdárna, sousední restaurace či pozemky před zámeckou oborou zůstat ve vlastnictví městské části Praha-Koloděje.
Zneužití prezidentských dekretů, na jejichž základě Kumperovi přišli o veškeré jmění, ani jedna ze stran nezpochybnila. Rozhodujícím pro výsledek řízení se tak ukázalo být právní posouzení případu.
Žalobkyně poukazovala na to, že podle speciálního zákona, který řeší zabavení nemovitostí podle takzvaných Benešových dekretů, propásl Kumpera lhůtu k návratu majetku.
Soudce Jiří Malý se však ve svém závěru přiklonil k argumentaci obhajoby. Ta vycházela z obecného předpisu o půdě, kde je lhůta delší. "Mé rozhodnutí odpovídá dřívější judikatuře soudů, mimo jiné i ústavního. Je třeba přihlížet rovněž k tehdejšímu společenskému kontextu," odůvodnil svůj verdikt Malý.
Kumperovi soud již v lednu přiklepl i barokní zámek, který kabinet využíval pro svá výjezdní zasedání. Oba rozsudky jsou zatím nepravomocné, pře však bude nejspíše pokračovat. Úřad vlády i zástupci kolodějské městské části se nechali slyšet, že se odvolají.
TAKÉ ČTĚTE: Soud vrátil vládní zámek v Kolodějích dědici
Stát zabavil zámek a další budovy v roce 1948 Antonínu Kumperovi podle takzvaných Benešových dekretů. Jeho dědic však po roce 1989 přesvědčil úřady, že poválečné vyvlastnění bylo protiprávní.
Pozemkový úřad vydal v lednu loňského roku rozhodnutí o navrácení nemovitostí. Právníci státu však předběžnou žalobou dosáhli loni v březnu "zmrazení" vydaného majetku.
Soud v lednu žalobu státu zamítl s tím, že na výroku pozemkového úřadu nevidí nic špatného a nesprávného. V roce 1948 podle něj byly dekrety prezidenta republiky jednoznačně zneužity.
Poslední majitel zámku ležícího při východním okraji Prahy Antonín Kumpera působil za první republiky jako ředitel Waltrovky. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1955 využívala zámek vláda ke slavnostním účelům či k důležitým jednáním.
Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 vznesl nárok na budovy jeho vnuk.
Foto: Profimedia.cz, Jan Schejbal
