Přispějte na děti v Africe. Tyto slogany zná asi každý a nikoho nepřekvapí. Za několik dní se podobná sbírka uspořádá v Praze 7, ovšem s jedním velkým rozdílem. Peníze půjdou přímo tamním žákům na obědy ve škole. Radnice se pro toto řešení rozhodla poté, co zjistila, že řada dětí je podvyživených.
Na začátku byla bohulibá myšlenka nechat udělat v Základní škole Tomáše Garrigua Masaryka na Ortenově náměstí průzkum o stravování mezi dětmi. Na jejím konci pak katastrofální výsledky: někteří žáci jsou hladoví a na obědy nechodí proto, že na to jejich rodiče nemají.
"Já jsem samozřejmě počítal s problémy, že školáci jedí pozdě, mají špatnou skladbu potravin, ale byl jsem zcela šokován tím, že vyplynulo, že některé děti nejedí vůbec. Nesnídají, nesvačí a pak třeba ani neobědvají. Po rozhovoru s panem ředitelem ve škole jsem navíc zjistil, že někteří nechodí na oběd proto, že rodiče jim je nemohou zaplatit," říká místostarosta Prahy 7 Daniel Štěpán (ČSSD).
Radnice se tedy rozhodla, že pro "hladové" děti uspořádá sbírku. Během několika dnů chce zveřejnit číslo transparentního účtu, kam budou moci lidé posílat libovolnou částku. Výtěžek se pak rozpočítá mezi potřebné. O tom, komu peníze poputují, budou rozhodovat ředitelé s třídními učiteli.
"Myšlenka je to jistě bohulibá, každá pomoc pro děti má smysl. Technické provedení sbírky bude asi horší. Neumím si přesně představit to vymezení, komu to má sloužit," uvedl pro Hlavní zprávy TV Barrandov ředitel Základní školy TGM Martin Šmíd.
V jeho škole chodí na obědy jen dvě třetiny dětí. Některým vaří doma příbuzní, najdou se tu i ti, kteří hladoví. Podle Šmída se ale tito žáci najdou ve všech školách. Přestože radnice se zprvu domnívala, že podobných dětí bude v celé městské části kolem desítky, některé školy tvrdí, že tolik žáků je jen u nich.
"Já sama mám ve třídě několik dětí, které nechodí na obědy, protože jim je rodiče nemohou zaplatit. A sedí tady s družinou v jídelně a čekají až se ostatní děti nají a ony dostanou jen čaj," říká učitelka Jana Nepodalová ze Základní školy Letohradská v Praze 7.
Jedí jen mladší sourozenci
Přestože jeden oběd vyjde rodiče v průměru na pětadvacet nebo sedmadvacet korun, spousta rodičů chodí do jídelen domlouvat individuální postup. Jde hlavně o matky samoživitelky. Některé jsou s jídelnami dohodnuté, že jim peníze dávají zpětně, částku dávají postupně nebo třeba zaplatí jídlo jen nejmladším potomkům, zatímco starší si koupí rohlík.
"Jelikož na pracáku už jsem delší dobu, nemám nárok na podporu. Žiju zatim jenom z doplatku na bydlení a na živobytí. Takže každá taková pomoc, jako je sbírka, je vítaná. A je nás určitě víc, takových maminek," řekla Hlavním zprávám TV Barrandov jedna z maminek, která si do Základní školy Letohradská přišla pro syna.
Z průzkumu, který ve škole TGM udělala známá experta přes stravu Kateřina Cajthamlová, vyplynulo, že u dětí, které nedostávají dost jídla, postupně mizí pocit hladu. To je ale pro organismus ve vývoji velice nebezpečné. V rámci průzkumu děti požádala, aby si z domova přinesly svačinu. Jedna velmi vyhublá holčička se rozplakala, že doma svačinu nedostává, že ani snídani nedostává a večeři také ne.
Podle Eurostatu je v Česku chudobou ohrožena pětina dětí. Čtyři procenta nemohou jíst denně maso a dvě procenta ovoce a zeleninu. Nejhorší případy řeší sociální péče.
