Mezi nejchudší oblasti v České republice patří bývalé okresy Severních a Severozápadních Čech, jako jsou například Děčín, Teplice, Ústí nad Labem, Most či Chomutov, ale také západočeský Sokolov nebo moravskoslezské regiony Jeseník, Bruntál, Ostrava a Karviná. Vyplývá to z mapy chudoby, kterou ve středu představila nezisková organizace SOS dětské vesničky.
Vzala při tom za základ výplatu sociálních dávek v jednotlivých regionech České republiky a podíl rodin, které ji té které oblasti pobírají. Ve zmíněných okresech tento podíl počtu vyplácených dávek k počtu domácností překračoval 25 procent, tedy celou čtvrtinu. "A to v tom nejsou zahrnuti důchodci," konstatoval národní ředitel SOS dětských vesniček Petr Lužný.
Mapa chudoby byla součástí analýzy, kterou si organizace provedla. Zaměřila se při ní nejenom na výplaty sociálních dávek, ale i další faktory, například počet nezaměstnaných. Výsledky analýzy přitom nejsou zrovna příjemné. Chudoba a nedostatek pomoci pro rodiny v nesnázích podle ní ohrožují děti i v krajích, které se zdají být ekonomicky stabilní. Do problémů se dostávají i rodiny ze sociálních skupin, které byly dosud bezproblémové.
To má samozřejmě negativní dopad i na děti, které v těchto rodinách žijí. Počet dětí ohrožených ze sociálních důvodů odebráním z rodiny roste i v krajích s vysokou nezaměstnaností a chudobou. Pokud se rodiny a jejich živitelé do této situace dostanou, ocitnou se často do začarovaného kruhu. "Nemají práci, přijdou o bydlení a v konečném důsledku se nemohou postarat o děti," říká programová ředitelka organizace SOS dětské vesničky Jindra Šalátová.
Finance samozřejmě nejsou jediným důvodem, který vytrhává děti z rodinného prostředí. Patří mezi ně i závislost rodičů na alkoholu, drogách či herních automatech. "Většinou se jedná o souběh více okolností," míní Petr Lužný.
Podle zkušeností sdružení ovšem stojí sociální důvody za většinou případů, které neziskové organizace řeší. "Materiální nouze a související neschopnost zajistit potřebné životní podmínky pro dítě se začíná týkat i rodin ze sociálních skupin, které nebyly donedávna považovány za problémové," říká Jindra Šalátová. Nejvíce jsou podle ní ohroženi lidi bez stálé práce, neúplné rodiny a rodiny se třemi a více dětmi.
Pomoci řešit by to podle ní mohly neziskové organizace zaměřující se na různé sociální programy, například finanční, pracovní a jiné poradenství. V některých krajích jich je podle sdružení dostatek, v některých krajích tyto služby ovšem chybějí. "Snažíme se proto rozšiřovat naše služby v oblastech, kde máme relevantní informace o potřebnosti," říká ředitel vesniček Petr Lužný s tím, že jde o Karlovarský, Olomoucký, Zlínský, ale i okrajové části Středočeského kraje.
