O roce 2014 se v politických kruzích hovoří jako o supervolebním. Kromě toho, že si Češi zvolí své zástupce do Evropského parlamentu, vymění také část Senátu i tváře komunální politiky. Předvolební kampaň povedou politické strany zřejmě celý rok.
První politické otřesy zaznamená Česká republika už zkraje roku. Prezident Miloš Zeman by měl jmenovat novou vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Protože však s některými jmény ministrů bude mít možná osobní "problém", dá se očekávat, že vše nepůjde tak hladce, jak by mohlo. Otazník visí především nad vládním angažmá senátora Jiřího Dienstbiera a místopředsedy sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka. Ani jednoho nemá Zeman zrovna v osobní přízni, jsou to však blízcí spolupracovníci předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který je jako budoucí premiér ve svém kabinetu chce.
ODS už ne modrá, ale Fialova
Další epicentrum dění bude v lednu tentokrát na Moravě. Zatímco ve Zlíně proběhnou doplňovací volby do Senátu (místo šéfa hnutí Úsvit a poslance Tomia Okamury), v Olomouci si ODS na vnitrostranickém kongresu zvolí nové vedení. Do jeho čela kandiduje bývalý ministr školství a partajní nováček Petr Fiala. Proti němu se ve volbách zřejmě postaví bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Jak moc se vedení změní, bude tentokrát podle senátora Jaroslava Kubery z ODS záviset víc na delegátech a méně na tajných vnitrostranických dohodách. Pokud bude mít pravdu, počet členů předsednictva se zřejmě zúží na předsedu a dva místopředsedy. Velká část občanských demokratů zároveň doufá, že se složení vedení zcela změní a osvěží novými tvářemi. Utrum by tak mohl mít úřadující šéf ODS Martin Kuba i jeho kolega, místopředseda Jiří Pospíšil, kteří své ambice zůstat po Fialově boku ve vedení partaje v kuloárech příliš netají.
Konec europoslancování Roithové
Jestli si ODS správně sáhla do svědomí a v očích voličů se napravila, poznají její představitelé - stejně jako ostatní politické strany - už na jaře 2014 podle výsledků voleb do Evropského parlamentu. Kandidáty na europoslance drtivá většina stran zatím nepředstavila. U ODS rozhodne o složení kandidátky do jisté míry kongres - totiž nová výkonná rada, která z něj vzejde. Jasno však nemají ani ČSSD, TOP 09 (ve které se spekuluje o kandidatuře bývalého ministra práce Jaromíra Drábka), komunisté, hnutí ANO či Úsvit přímé demokracie. KDU-ČSL oznámila, že ji do voleb povede bývalý ministr Pavel Svoboda a sekundovat mu bude bývalá poslankyně Michaela Šojdrová. O křeslo v europarlamentu už nebude usilovat Zuzana Roithová ani Jan Březina.
Další úder ANO?
Pro koalici ČSSD, ANO a lidovců proběhnou podstatnější volby na podzim, kdy zvolíme nové zastupitele měst a obcí (mimo jiné i Prahy) a obměníme třetinu Senátu. Komunální volby mohou podle prognóz tentokrát dobře dopadnout pro rozpínavé hnutí ANO, které bude mít pod palcem ministerstvo pro místní rozvoj, dopravu i životní prostředí a získá tak dobrý manévrovací prostor pro oslovení voličů v regionech.
ČSSD si důvěru svých voličů ověří především ve volbách do třetiny horní parlamentní komory, kde má v současné době převahu. Pokud sociální demokraté pohoří, důležitou většinu v parlamentu ztratí. Protože ČSSD bude obhajovat na dvě desítky postů, dá se očekávat, že oslabí. To bude znamenat především ztížení pozice pro kabinet Bohuslava Sobotky, kterému v Senátu možná přestanou hladce procházet všechny vládní předlohy.
Původně měly být v roce 2014 i řádné volby do Poslanecké sněmovny. Kvůli rozpadu vlády Petra Nečase (ODS) v létě 2013 se však uskutečnily už v říjnu. Čistě teoreticky by se však volby do dolní komory stejně mohly v nadcházejícím roce odehrát - a to v případě, že by se koalice ČSSD, ANO a lidovců rozpadla. Takový scénář by mohl mít pozitivní dopad pro představitele hnutí ANO (jemu podle některých průzkumů veřejného mínění preference mírně stoupají), naopak konec politické kariéry by odzvonil šéfovi ČSSD.
