Romů je v domovech stále více, šance jim zmenšují předsudky

Podíl romských chlapců a děvčat v dětských domovech pro děti do tří let se v posledních letech zvedl. Zatímco v roce 2010 tvořili pětinu osazenstva kojeneckých ústavů, loni na konci roku to byla třetina. I když malých dětí v ústavech postupně ubývá, pro romské děti se náhradní rodiny hledají obtížně. Vyplývá to ze zprávy o stavu romské menšiny za rok 2014. Na konci loňska bylo v ústavech 1213 malých dětí, z nich 389 bylo romských.

"Osvojení, případně pěstounská péče je často jedinou šancí ze systému ústavní péče vystoupit. Romské děti mají výrazně nižší šance na osvojení, případně pěstounskou péči z důvodů předsudků žadatelů o adopci, předsudků jejich okolí, ale i některých pracovníků, kteří adopce zprostředkovávají," uvádí zpráva. Podle ní úřady přitom etnicitu dětí udávají jako hlavní důvod, proč se nepodařilo najít v Česku náhradní rodinu.

ČR dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních institucí i domácích expertů za vysoký počet dětí v ústavech. Je poslední zemí v Evropě, v níž je možné posílat do dětských domovů děti mladší tří let. Na Slovensku je to až od šesti let, v Rakousku či Německu od tří let. Studie prokázaly, že pobyt v ústavech má na děti nepříznivé dopady.

Na konci roku 2010 bylo v kojeneckých ústavech 1963 chlapců a děvčat. Z nich 403 byli Romové a Romky, tedy pětina. Počet malých dětí v domovech postupně klesá. Na konci loňska jich tam pobývalo 1213. Romských dětí z nich bylo 389, což je 32 procent.

"To je čtrnáctkrát víc, než odpovídá populačnímu zastoupení Romů v české společnosti," podotkli autoři zprávy. Upřesnili, že údaje o počtech romských dětí od tří do 18 let v dětských domovech se nesbírají, mohlo by jich tam ale podle odhadů odborníků být 30 až 60 procent.

Pro mnohé děti je jedinou šancí adopce do ciziny. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) krátce po svém nástupu do funkce smutně poznamenala, že romští chlapci a děvčata patří v Česku k "vývoznímu artiklu".

"Náš nejobvyklejší klient je tří až čtyřletý romský chlapec. Je to dítě, které tady tři až čtyři roky čekalo na to, aby našlo vhodnou formu náhradní rodinné péče. Nenašli se pro něj pěstouni, nebo osvojitelé. To je samo o sobě alarmující," řekl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Úřad zprostředkovává adopce do ciziny i z ní.

Podle Kapitána má brněnská instituce se zahraničními žadateli jen ty nejlepší zkušenosti. O dítě skutečně stojí a jsou na ně dobře připraveni. "Například s rasovými předsudky se u nich vůbec nesetkáváme. Tato země se s tím naopak neustále nevyrovnala," podotkl Kapitán.

Loni novou rodinu v zahraničí našlo 54 chlapců a děvčat. Z nich 44 nebylo ještě pět let. Etnický původ se sice neevidoval, podle zprávy o stavu menšiny ale většinu tvořily právě romské děti. Podle autorů vládního dokumentu představuje vysoký podíl romských dětí, jimž se zprostředkuje osvojení do ciziny, dlouhodobý problém. Pro hochy a děvčata zahraniční adopce totiž znamená velkou zátěž - dostanou se do jiného prostředí s jinou kulturou a jiným jazykem. V některých případech se zpřetrhají i vazby se sourozenci, kteří zůstali v Česku.

"Je nutné přezkoumat tuto praxi a to, zda postupy uplatněné v procesu zprostředkování nejsou diskriminační," uvádí zpráva. Podle ní je nutná osvěta i školení lidí z úřadů, které adopci zajišťují. Osvojení do zahraničí by mělo představovat až krajní možnost.