"Sice se jim v Rusku nelíbilo, ale s připojením Krymu souhlasí, obyvatelům se tam uleví," shrnuje názory ruských krajanů předseda České asociace rusistů Jiří Klapka. "A nejde tu o nějaké velkoruské vlastenectví," řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Rusové nemají v Česku, alespoň podle průzkumů, příliš dobré jméno. Současné napětí tomu jistě nepomáhá...
Mluvil jsem teď s několika z nich a spíš naopak, lidé jim prý různě v hospodách, na přátelských setkáních vyjadřují podporu.
Z Ruska je prostřednictvím médií slyšet takřka jednohlasná podpora připojení Krymu. Vidí to tak i ruští krajané v Česku?
Pokud se to má říci vyhraněně, černobíle, tak ano.
Je to výrazem vlastenectví, velkoruských idejí?
To bych neřekl, spíš co je v tuhle chvíli lepší pro klid. Bude to lepší pro obyčejné lidi, kteří tímto pochopitelně strádají nejvíc. O vlastenectví a nějakých velkoruských postojích to není, to se mi nezdá. Ti lidé v podstatě nejsou v Rusku, protože jim tam systém vadil, ale mají velké sociální cítění.
Odsud se jeví, že Rusové vidí celý kyjevský Majdan jako fašisty a banderovce. Jak tyto postoje vnímáte?
Já jsem v Kyjevě nebyl, ale vycházím z toho, co mi řeknou kamarádi, kteří tam byli či jsou. Třeba naše sbormistryně ze sboru asociace rusistů tam teď půl roku pečuje o příbuzné a skutečně je z těch ultranacionalistů trošičku zděšená. Ne trošičku, hodně zděšená.
Nicméně Ukrajina je neklidná delší dobu a situace Krymu byla vždy trochu zvláštní.
Já jsem tam byl před třemi lety na rusistické konferenci, zasedání Světového výboru rusistů, kde mám to potěšení být v prezidiu. Už tehdy jsme cítili nervozitu. Ti ukrajinští obyvatelé, jejichž rodným jazykem je ruština, byli dosti nervózní z jazykového zákona, v němž se rušila ruština jako úřední jazyk.
A hovořilo se tehdy o možnosti odtržení Krymu či návratu k Rusku?
Ani náhodou, ani náznakem. Jak se bavím s rusky hovořícími kolegy tady v Česku, tak roznětkou byly až nedávné události z Kyjeva. Z toho vzešla veškerá ta současná nervozita.
Anketa:
Myslíte, že by Česko mělo uznat svrchovaný stát Krymská republika a podpořit jeho vstup do Ruské federace?
- Ne. 33%
- Ano. 33%
- Je mi to jedno. 33%
V českých médiích převládají názory opačné, terčem kritiky je spíš Kreml.
Může to být tak i tak, já bych každopádně nerad soudil. Pro mě osobně však není směrodatný ani názor pana Schwarzenberga (bývalý ministr zahraničí, nyní poslanec, šéf TOP 09 - pozn. red.), ani pana Štětiny (zpravodaj z Ruska, lidskoprávní aktivista, senátor za Stranu zelených a teď za TOP 09 - pozn. red.). Necítím od nich objektivitu. Ale v současné době je na Krymu člověk, kterého si vážím jako novináře, Standa Berkovec (pracoval pro řadu rádií i televizí, nyní je poslancem za ANO - pozn. red.). Myslím, že má skutečně objektivní informace a vždy dělal reportáže ‚padni, komu padni'. Ale obecně je přístup českých médií jednostranný.
A jak to vnímají tito ruští krajané?
Česká asociace rusistů sdružuje kantory, vědce, překladatele i umělce a máme kontakty také s ruskými učiteli, kteří tady působí, či s kumštýři v Národním divadle, ve Státní opeře i s rusky hovořícími občany, kteří pracují třeba v organizacích řízených ministerstvem kultury. Mají v podstatě podobný názor, ne-li stejný jako já: česká média nejsou objektivní. Raději se ani s nimi nebaví.
