Pražské ruzyňské letiště se oficiálně přejmenovalo na Letiště Václava Havla Praha. Od pátku tak nese název po prvním porevolučním prezidentovi, který zemřel loni v prosinci. Slavnostní akt se uskutečnil v den Havlových nedožitých 76. narozenin.
Přejmenování letiště stvrdili symbolickým přestřižením pásky manželka bývalého prezidenta Dagmar Havlová, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr financí Miroslav Kalousek (oba TOP 09), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a zástupci letiště. Na ceremoniálu chyběli prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas (ODS). Premiér je pracovně v zahraničí, Klaus se už dříve omluvil. Důvod Hrad neuvedl. Někteří hosté se nad neúčastí prezidenta pozastavovali.
Schwarzenberg při ceremoniálu připomněl, že po loňském Havlově úmrtí se vedla debata o tom, zda právě letiště je nejvhodnější institucí, která by měla nést jeho jméno. "Z jednoho důvodu je ale volba letiště správná. Byl to on, kdo otevřel českému národu možnost vycestovat z této země," řekl Schwarzenberg.
Schwarzenberg: Opatrujme Havlův odkaz
Česká republika by podle Schwarzenberga měla opatrovat Havlův odkaz a neuzavírat se znovu do sebe. "Někdy mám dojem, že se zase uzavíráme, že zase vládne v Čechách, promiňte mi to slovo, pupkozření, že se zabýváme pouze vlastními záležitostmi, a to špatně," poznamenal. Dagmar Havlová uvedla, že přejmenování letiště považuje za konkrétní a hmatatelné uznání Havlových zásluh o svobodu a demokracii v České republice. Poděkovala autorovi myšlenky přejmenování režisérovi Feru Feničovi a dalším lidem za to, že s počinem souhlasili a zasloužili se o něj. Při projevech řečníků o zásluhách Havla i oceňování Feničova nápadu se několikrát objevil spontánní potlesk.
Primátora přejmenování těší. "Jméno Praha a jméno Havel k sobě patří," řekl Svoboda. "Každý, kdo dnes přiletí do Prahy, ji automaticky bude vnímat jako hlavní město země, která měla Havla," uvedl Svoboda. "Bude to pro lidi snadnější identifikace a nebudou si plést, kde naše republika leží. Protože to je moje zkušenost i mezinárodní, že byl problém umístit naši republiku na mapu světa, a Václava Havla přesto znali," řekl arcibiskup Dominik Duka. "A myslím si, a Václav mi to dovolí, že to je tak trochu pomsta za Ruzyň, že nebudeme vzpomínat na ruzyňskou věznici, ale že Česko má otevřené nebe," řekl Duka s úsměvem.
Letadla přilétající na Ruzyni po poledni už přistávala na letišti nesoucím název po prvním porevolučním prezidentovi. Společně se slavnostním přestřižením pásky se v odbavovacích halách poprvé ozvalo hlášení, které vítalo cestující na Havlově letišti. Prostřednictvím videoprojekce se rovněž symbolicky nové jméno rozzářilo nad odbavovací halou druhého terminálu a nápis viditelný z přistávací plochy.
Na slavnostní ceremoniál dorazilo zhruba 700 hostů, programem provázel Marek Eben. Někteří hosté pak kritizovali prezidenta Klause za jeho nepřítomnost.
"Já bych samozřejmě očekával, že by prezident přišel, ale je to samozřejmě rozhodnutí, které může učinit jenom on. Já nebudu nikoho kádrovat, kdo chtěl, ten přišel, kdo nechtěl nepřišel. Já jsem tady a jsem tady rád," uvedl Vondra.
"Klaus by tady měl být"
"Myslím, že by tady měl být, proto byl bezpochyby pozván," míní odborník na etiketu a někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček. "Je škoda, že tady není, protože to je přesně ten okamžik, na který bychom měli vzpomínat a na který bychom měli být hrdi. Je to jakýsi příspěvek české státnosti," podotkl Špaček.
Feniče Klaus zklamal, protože předpokládal, že když o Havlovi mluvil obdivně v době jeho smrti, zůstane jeho názor konzistentní. "A že ho má i dnes a že to bude považovat nejen za svoji povinnost, ale i že bude považovat za přirozené, že tady bude. To, že nepřišel, by si měl český národ zapamatovat," prohlásil Fenič.
Ruzyňské letiště vyrostlo u západního okraje Prahy ve 30. letech. První letoun na Ruzyni, která patřila k nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě, přistál 5. dubna 1937, kdy bylo Václavu Havlovi přesně půl roku. Výrazného rozšíření se letiště dočkalo v 60. letech, když vedle dosavadního "starého" vyrostlo v letech 1960 až 1968 letiště nové.
Kvůli rostoucímu zájmu o leteckou přepravu začala ve druhé polovině 90. let rozsáhlá dostavba ruzyňského letiště. Odbavovací haly by již nyní byly schopny obsloužit 20 milionů pasažérů ročně, problémem však zůstává omezená kapacita vzletové a přistávací dráhy. I kvůli tomu nyní ročně Ruzyní projde jen kolem 11 milionů cestujících. Letiště proto připravuje výstavbu nové dráhy, s jejímž zprovozněním se počítá nejdříve v roce 2016.
