Reportáž z příhraničí
Schengen. Čo bolo, to bolo, terazky se zavřou hranice

Co bude pro obyvatele Česka znamenat zánik "schengenu", o němž se stále častěji hovoří? Na hranicích sice přibude až pět tisíc pracovních míst, ale vrátí se fronty i buzerace ze strany pohraniční policie. Slováci už v Beskydech vyměřují, kde postaví unimobuňky pro pohraničníky.

Beskydskou osadu Konečná dělí na polovic česko-slovenská hranice. "Čo bolo, to bolo, terazky tu žiju já," paroduje slavného majora Terazkyho z Černých baronů dnešní strážce hranice. Dvaapadesátiletý Bohumír Fojtík, bezdomovec z Frenštátu pod Radhoštěm. Toho času jediný "úřední orgán" v mohutné budově celnice a strážnice pohraniční policie vystavěné v polovině devadesátých let, která zde zůstala jako ostudný pomník "železné opony" mezi Českem a Slovenskem. "Před rokem celnici koupil adventista a můj kamarád Ferdinand Janek. A protože nemám kde bydlet, poslal mě sem, ať to tady hlídám," svěřuje se Fojtík a pečlivě na přechodu zametá čerstvý sníh.

Hranice byla na Konečné vytyčena, když Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem rozdělili k 1. lednu 1993 společnou federaci na dva samostatné státy. Od vstupu obou zemí do schengenského prostoru v prosinci 2007 jsou ale budovy prázdné a vystřídaly už několik majitelů. Že tu dnes přebývá Bohumír Fojtík, je vlastně tragikomicky pozitivní příběh, když místo přísných pohraničníků v uniformách teď z prosklené kukaně hledí na projíždějící řidiče zarostlá tvář bezdomovce. Ale když se i se psem důstojně postaví k odbavovacímu okénku, musí některého šoféra nutně napadnout, že už je čára opět střežená. "Toho se bojím, aby se to nestalo doopravdy. Už tu byli ze slovenského ministerstva vnitra a vyměřovali, kde by postavili unimobuňku. Když zanikne 'schengen', možná to tu bude celé vyvlastněné a já zase nebudu mít kam složit hlavu," povzdechne si. Pak se ale zamyslí. "Nejlépe stejně bylo za komunismu, otevřené hranice nejsou velkou výhodou. Vždyť na čáře pracovaly stovky lidí," počítá. Opravujeme ho. Nikoli stovky, podle údajů ministerstva vnitra střežilo hranice před vstupem Česka do "schengenu" na pět tisíc policistů.

Samozvaný pohraničník Fojtík si nevymýšlí. Návštěvu zástupců slovenského ministerstva vnitra potvrzuje TÝDNU starostka nejbližší slovenské obce Klokočov, na jejímž katastru leží i slovenská půlka hraniční osady Konečná. "Ano, byli se tu podívat a hledali místo pro unimobuňbku, z níž by prozatím hlídali hranici," říká starostka Veronika Haferová. A v obavách dodá: "Pro Kysuce bude obnovení závor katastrofou."

O katastrofě mluví i na česko-německých hranicích v Hrádku nad Nisou. "Živí nás Němci, kteří sem chodí na levné jídlo. Když je bude někdo zdržovat na hranicích, nepřijedou," obává se vietnamský majitel hotelu Hrádecký dvůr. Ten v kuchyni zaměstnává českého mistra na domácí speciality, musí prý umět hlavně svíčkovou, plzeňský guláš s křenem a vepřo knedlo zelo. Čtyři dámy z blízké Žitavy (Zittau) si právě pochutnávají na svíčkové. "Na obou stranách řeky si dobře pamatujeme kilometrové fronty aut na hranicích. Táhly se přes celý Hrádek i Žitavu, to už se nesmí opakovat," přeje si hrádecká radní Hedvika Zimmermannová a sype z rukávu, jak s Němci nyní město spolupracuje.

* Vrátí se po zániku "schengenu" na hranice kromě pohraniční policie i celníci? Nevrátí. Ale víte, proč se nevrátí?

* Jak pád "schengenu" zkomplikuje mezinárodní obchod? Kdo zaplatí firmám ztráty za zdržení na obnovených hranicích v rámci EU?

* Je vůbec možné zrušit "schengen" a nadále udržet při životě Evropskou unii?

* Jak nové závory zkomplikují život pendlerům v příhraničí?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 8. ÚNORA 2016.